České rodiny a zejména domácnosti důchodců tak budou muset předělat svoje rodinné rozpočty.

Některé zboží a služby zdraží v příštích dvou letech dokonce dvakrát po sobě. Příští rok zdraží kvůli zvýšení 10% sazby DPH na 14 procent potraviny, léky, dětské pleny, teplo, jízdné v MHD, vstupenky, knihy, noviny, stavební práce, pohřební služby, ubytování, svoz odpadků, vodné, vybrané zdravotnické potřeby.

Podle ekonomů dojde ke zvýšení cen v plné výši především u vodného, ale i léků, které potřebují především starší lidé. Zdraží i městská hromadná doprava a dálkové autobusové spoje. Zvýšení cen potravin může tlumit konkurence prodejců.

V roce 2013 další zdražení

V roce 2013 zdraží uvedené zboží a služby o dalších 3,5 procenta.  V tomto roce dojde totiž ke sjednocení sazby daně z přidané hodnoty na 17,5 procenta bez jakýchkoli výjimek.

Na druhé straně v roce 2013 některé zboží a služby, které jsou v současnosti zatíženy 20% sazbou daně, mohou zlevnit. V roce 2013 totiž už nebudou dvaceti ale pouze 17,5 procentní sazbou zatíženy například ceny aut, oblečení, bot, cena plynu, elektřiny atd.

Analytici ale brzdí nadšení, pokud se týká zlevňování. Určující bude, zda se bude zboží prodávat a bude o něj zájem. Pokud se bude prodávat, nebudu mít výrobci ani prodejci zájem zboží zlevňovat a využijí nižší sazby ke zvýšení svých marží.
Zda ceny klesnou, potvrzuje ekonom Petr Zahradník, ovlivní i to, o jaké odvětví se bude jednat. „Jsou obory, kde jsou marže výrobců a obchodníků skutečně velké a je zde prostor ke zlevnění. Naopak jsou obory, kde zisky obchodníků či výrobců jsou v řádech desetin, tam prostor pro velké zlevnění není,“ dodal Zahradník.

Navíc ceny více než doposud bude v příštích dvou letech závislé na řadě faktorů, které nemůže ovlivnit ani česká vláda ani občané.

Jedná se především o celosvětový počínající nedostatek potravin, způsobený jednak neúrodou, jednak většími nákupy potravin v asijských zemích. To žene ceny potravin nahoru. Další neznámou jsou ceny ropy, které ovlivní další vývoj situace v arabských zemích.

Zdražení tedy může být za nepříznivých celosvětových ekonomických podmínek například u potravin větší, než jen předpokládaných 7,5 procenta změnou sazby.

Zdražení naskakuje po korunách

Vezmeme-li položku po položce, nevypadá růst cen díky změně sazeb z 10 na 14 a následně 17,5 procenta, na první pohled dramatický. Ceny se mohou zvýšit tu o dvě koruny (jako například u u chleba), nebo o šest korun (za kilo vepřového). Jenže každá tisícikoruna se skládá s tisíce jednotlivých korun, upozorňují ekonomové.

„Problém spočívá v tom, že zvýšení se dotkne prakticky všeho základního zboží a služeb, které člověk potřebuje k životu, které se musí investovat či zaplatit (náklady za dálkové vytápění, dopravu do zaměstnání) a které nelze dosti dobře nahradit či mu utéci,“ řekl Právu ekonom Jan Mládek.

„Navíc růst cen bude probíhat v době, kdy nerostou výrazně mzdy a platy. Změny se dotknou všech rodin, ale výrazněji rodin důchodců a rodin s dětmi, a to mimo jiné proto, že u těchto rodin je podíl výdajů za potraviny (které zdraží všechny) či léky vzhledem k celkovým příjmům a výdajům vyšší než u rodin ostatních občanů,“ dodal.

Zvýšení výdajů na běžné potřeby, jako je doprava do práce, jídlo, vytápění sníží volné tzv. disponibilní peníze, které mohla rodina vydávat například na práce a opravy drobnými živnostníky. To povede k tomu, že začne bujet práce na černo, nebo si lidé začnou provádět různé služby svépomocí a živnostníkům ubydou zakázky.

Podle Zahradníka by v případech, kde se změny DPH výrazně dotknou životní úrovně, měly vypomoci adresné sociální kompenzace. Koalice sice přislíbila kompenzovat zvýšení životních nákladů rodinám s dětmi tím, že by se zvýšila daňová sleva na dítě.

Původně uvažovaná částka zvýšení 250 korun měsíčně by podle ekonomů mohla být zhruba poloviční. To však podle ekonomů i přes snížení jednotné sazby DPH z 20 na 17,5 procenta nemusí zdaleka stačit, stejně jako valorizace penzí.