Kalousek poté pro Novinky svůj výrok o pokeru konkretizoval tak, že zvolí-li si důchodce vyplácení částky na dobu neurčitou, hraje se o to, zda bude žít dlouho a vydělá na tom, nebo zda zemře dříve, a de facto tak "vydělá" stát, který mu vyplatí méně peněz.

Ihned v úvodu fóra byl Kalousek před desítkami zástupců finančních institucí organizátorem fóra označen za „prvního ministra financí, který naučil Čechy šetřit.“

Co se týče důchodové reformy, Kalousek mimo jiné uvedl, že dochází k částečnému rozdělení rizik v důchodové reformě.

Podle něho půjde o to, že od roku 2013 se budou moci lidé dobrovolně rozhodnout, že budou méně přispívat do průběžného důchodového systému, a naproti tomu celkově pět procent z platu budou moci investovat do penzijního spoření do některého ze čtyř licencovaných fondů.

Klopýtavá reforma podle vysvětlení Kalouska

V klopýtavě komunikované reformě důchodového systému, jak ji doslova Kalousek označil, podle něho dochází k částečnému rozdělení rizik z monopolně demografického rizika na riziko demografické a kapitálových trhů.

„Lidé se od roku 2013 budou moci, pokud se tak (dobrovolně) rozhodnou, spořit pět procent (z platu) na stáří. Obecně si budou moci u každé společnosti vybrat ve čtyřech typech fondů podle investiční strategie – konzervativní, vyváženou, dynamickou a čtvrtou do českých státních dluhopisů, které jsou se státní zárukou. Ta čtvrtá strategie je opět rozhodnutí opět politické; v zemi, kde „fond“ není stále slušné slovo. Stát nemůže garantovat prostředky v penzijních fondech, ale můžeme nabídnout investorům české státní dluhopisy, což je v zásadě podstatně silnější, než garance prostředků z průběžného systému,“ prohlásil Kalousek.

„Příjemce penze si bude moci z tohoto dobrovolného pilíře zvolit buď doživotní anuitu, kde si zahraje onen poker s fondem, respektive se zajišťovnou,  o termín vlastního úmrtí a konec čerpání, a nebo si bude moci zvolit rentu na dobu určitou, v takovém případě při nedočerpání i ta renta bude předmětem dědického řízení,“ řekl Kalousek.

V průběžném systému bude podle Kalouska třeba rozhodně snížit mezigenerační solidaritu.

Došlápneme si na finanční zprostředkovatele, vzkázal Kalousek

Kalousek si zároveň vzal na mušku finanční zprostředkovatelství. „Nemá v Česku příliš vysoký kredit. Mým záměrem je předložit konkrétní legislativní návrhy, které posílí důvěru lidí ve finanční zprostředkování. Budeme muset klást větší profesní požadavky na jeho odbornou kvalitu,“ zdůraznil Kalousek.

Stavební spoření vládní škrty nepohřbily, uzavřel ministr financí

Sektor stavebního spoření podle Kalouska reagoval na vládní škrty mírněji, než očekávaly některé mediální scénáře, neboť došlo k poklesu uzavřených nových smluv pouze o zhruba o osm procent.

„Pokračuje růst celkově naspořené částky. Je vidět, že stavební spořitelny využívají stále větší část přijatých peněz k poskytování úvěrů,“ dodal Kalousek.

Podíl nesplacených úvěrů roste

Zopakoval, že přestože banky byly krizí zasaženy nejvíce, hodnota jejich kapitálového polštáře a zátěžové testy nevyvolávají sebemenší znepokojení.

V roce 2010 sice podíl nesplacených úvěrů přesáhl šest procent, zatímco v roce 2007 to bylo přes dvě procenta, ale přesto podle Kalouska není důvod ke znepokojení. To potvrdil i viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík, kterého neznepokojuje růst nesplacených úvěrů, protože roste i kapitálové zajištění (přiměřenost) bank.

„Největší podíl v selhání vykazují spotřebitelské úvěry, proto je banky začaly poskytovat méně,“ dodal Tomšík. Pozitivně se podle něj vyvíjí pojišťovnictví, neboť vybírá od lidí na pojistném stále více peněz.