Hlavní obsah

ECB chce začít zvyšovat úrokové sazby. Čeká nás další kolo dluhové krize?

– Praha
Novinky, Jaroslav Brychta, X-Trade Brokers

Centrální banky se začínají připravovat na utahování měnové politiky a zvyšování úrokových sazeb. Trhy jsou zatím v klidu. Vyšší sazby však mohou začít již brzy opět komplikovat situaci některým vládám, které se budou muset vypořádat s vyššími náklady na dluhovou službu.

Foto: Alex Grimm, Reuters

Sídlo Evropské centrální banky

Článek

Den, kdy značnou centrální banky se zvyšováním úrokových sazeb, se začíná rychle přibližovat. To naznačil velmi jasně na čtvrtečním zasedání Evropské centrální banky (ECB) její prezident Jean-Claude Trichet, jenž varoval před sílícími inflačními tlaky, které podle jeho slov banka sleduje s „vysokou ostražitostí“.

Tato nevinná fráze (anglicky strong vigilance) přitom byla prezidentem ECB v letech 2006 a 2007 využívána téměř exkluzivně jako indikace toho, že již na dalším zasedání banka přistoupí ke zvyšování úrokových sazeb. Naposledy z úst Jeana-Claudea Tricheta zazněla v polovině roku 2008, kdy banka neslavně zvýšila úrokové sazby na 4,25 %, aby je v nadcházejících měsících začala pod tlakem finanční krize prudce snižovat až na současné 1 %, kde se drží od května 2009.

Změna kurzu k přísnější měnové politice je výsledkem obav ze sílících inflačních tlaků, které začínají být v eurozóně patrné. Únorová inflace (měřeno CPI) vystoupala na 2,3 % a je nyní o více než tři desetiny procenta nad oficiálním cílem ECB. Rizika jejího dalšího růstu jsou přitom velmi akutní.

Vyšší úrokové sazby – vyšší riziko

To naznačují i nedávné výsledky indexu cen výrobců (PPI), který mapuje růst cen výrobků, mezi něž se řadí i polotovary a materiály, které jsou využívány k další výrobě. Ten rostl v lednu meziměsíčně o skokových 1,5 % a meziročně pak dokonce o 6,1 %. Jeho další růst do budoucna je přitom více než pravděpodobný, když jen v únoru vzrostla cena ropy o více než 10 %.

Vyšší úrokové sazby by však pro členské země eurozóny mohly představovat značné riziko. Například euro v reakci na komentář prezidenta ECB zpevnilo na své čtyřměsíční maximum a jen od začátku roku vůči dolaru posílilo o více než 8 %. Byla to přitom právě slabá evropská měna, která v minulosti výrazně pomáhala zemím jako je Německo nastartovat robustní hospodářský růst.

Druhým a možná ještě závažnějším problémem je ale dopad vyšších úrokových sazeb na požadované výnosy z dluhopisů členských zemí eurozóny.

Po komentáři šéfa ECB vystoupaly výnosy z dvouletých německých dluhopisů o téměř čtvrt procenta až na 1,75 %, kde se naposledy pohybovaly začátkem roku 2009. Podobného růstu se dočkaly i výnosy dluhopisů ostatních zemí, jako je Francie, Itálie nebo Španělsko. Pod tlakem se ocitly také výnosy dluhopisů s dlouhodobější splatností.

Problémové Portugalsko a Španělsko

Například výnosy desetiletých portugalských dluhopisů po zasedání ECB vzrostly na 7,4 % a jsou jen dvě desetiny procentního bodu pod úrovní historického maxima. Již v dubu si přitom Portugalsko bude muset přijít na trhy pro 4,5 miliardy eur, což dále zvyšuje pravděpodobnost, že raději dobrovolně požádá o pomoc z Evropského záchranného fondu, odkud by tyto finanční prostředky mohlo obdržet s nižší úrokovou sazbou.

Do složité situace by mohla přísnější měnová politika vmanévrovat i Španělsko, které si nyní musí půjčovat na deset let za 5,4 %. To je v ostrém kontrastu se situací Německa, kterému jsou investoři ochotni půjčit na deset let za pouhých 3,3 %.

Růst světových akcií a všeobecný optimismus, který zatím vládne na finančních trzích, tak může o skutečném stavu světové ekonomiky a výhledu do budoucna podávat poněkud zavádějící informace. Vyšší inflace jako daň, která je nákladem řešení finanční krize, jež zvolily centrální banky, se totiž začíná velmi naléhavě hlásit o slovo. Až teprve snaha o její řešení může naplno odhalit, v jak obtížné situaci se světová ekonomika dosud stále nachází.

Reklama

Výběr článků

Načítám