Článek
„Stejně tak už se nikdo z vlády neobtěžoval zabývat tím, že globálně dochází k bezprecedentnímu nárůstu cen potravin, za kterým stojí jak politika biopaliv, tak i souběh neúrod v klíčových zemích,“ řekla Právu Ilona Švihlíková z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů v Praze.
Velké problémy s neúrodou se očekávají v Číně, Rusku, Austrálii i v dalších zemích.
Ministerstvo: firmy si daň odečtou
Ministerstvo financí (MF) s názorem, že potraviny zdraží kvůli vyšší DPH u energií a dalších položek, nesouhlasí.
„Výrobci potravin jsou určitě z naprosté většiny plátci DPH, registrovanými u svého finančního úřadu a nejen odvádějí daň z dodaného zboží, ale také mají nárok na odpočet daně, kterou zaplatí v ceně vstupů, včetně energií,“ upozornil Právo vedoucí oddělení ministerstva DPH na ministerstvu financí Ladislav Pitner.
Dá se tedy podle něj poněkud zjednodušeně říct, že výrobce zajímá především, jakou daní zatěžuje své produkty. „Protože tato daň ovlivňuje i konečnou cenu pro spotřebitele, ale „nezajímá“ ho daň ze zboží a služeb, které nakupuje pro svoji výrobní potřebu. Tuto daň, splňuje-li všechny podmínky stanovené zákonem o DPH, si odečte, ať už bude stanovena podle sazby 10 % nebo 20 %,“ dodal Pitner.
Podle oslovených ekonomů ovšem to, že si obchodník může DPH odečíst, neznamená, že nevyužije možnosti zvýšit o něco cenu nabízených výrobků a služeb.
„MF spoléhá asi na to, že blahodárný trh funguje tak, že konkurenční působení zabrání tomu, zkusit na zvýšení DPH vydělat. U některých sektorů tomu tak může být, ale rozhodně ne u všech. Bude záležet na podobě a struktuře trhu - nejen u potravin, obecně, voda a teplo jsou zásadní vstupy,“ reagovala Švihlíková.
Jak doplnila, navíc u neplátců DPH nelze očekávat, že by došlo k odečtu. „Tj. co zdravotnictví, školství? Celkově sociální sféra? A jaké budou dopady do rozpočtů obcí? Tam jaksi o žádném odečtu nelze hovořit,“ zdůraznila.
Ceny by mohly vzrůst až o dvě procenta
Analytička společnosti Next Finance Markéta Šichtařová se domnívá, že zvýšení DPH, zejména u potravin, budou zpracovatelé vzhledem k vysoké konkurenci v odvětví v prvních měsících řešit na úkor svých marží. Poté by podle ní mohly ceny vzrůst v průměru meziročně o 1,5 až dva procentní body.
„Trend k vyššímu zdanění spotřeby je obecný a koliduje s celkovým zaměřením vyspělých zemí k sociálnímu a daňovému dumpingu," říká Švihlíková.
"Jak se uvádí v analýze Eurostatu Taxation trends, mezi lety 1995 až 2007 došlo v řadě zemí EU k navýšení nepřímého zdanění. Nicméně žádná země EU nemá jednotnou sazbu DPH – mimo Dánska,“ připomněla ekonomka.
Nepřímé daně, především DPH, jsou podle ní daněmi se silně regresivním dopadem, „tedy daněmi, které nejvíce postihují ty nejchudší, protože zdaňují spotřebu, která v jejich výdajích zaujímá největší část - relativně s tím, že tyto skupiny nemají z čeho vytvářet úspory“, uvedla Švihlíková.
DPH, která využívá pouze jednu sazbu, je podle Švihlíkové nespravedlivá, protože relativně více sníží příjem poplatníků s nižším příjmem než poplatníků s vyšším příjmem.
Švihlíková také upozornila na to, že v daňovém mixu vyspělých zemí degresivní charakter nepřímých daní obvykle doprovází progresivní zdanění přímých daní.
Jak mají DPH nastavenou v jiných zemí
„Zatímco v Dánsku je jednotná sazba DPH doprovázena velmi vysokým zdaněním nejbohatších fyzických osob (sazba 51,5%), jen ve Švédsku je ještě vyšší 56,4%, pak Česká republika patří mezi země, které mají extrémně nízký poměr přímých daní,“ uvedla ekonomka.
„Zatímco v Dánsku je jednotná sazba DPH doprovázena velmi vysokým zdaněním nejbohatších fyzických osob (sazba 51,5%), jen ve Švédsku je ještě vyšší 56,4%, pak Česká republika patří mezi země, které mají extrémně nízký poměr přímých daní,“ uvedla ekonomka.
Jak uvádí Taxation trends, nejnižší poměr přímých daní z celkových má Bulharsko (21 %), dále pak Slovensko (22,1 %) a následuje hned ČR (23,5 %).
„Není divu, že ČR se touto politikou daňového dumpingu dostala rovněž mezi země, kde sazba přímých daní klesla nejsilněji a opět se nalézá v sousedství Bulharska, Rumunska a Slovenska, což by zřejmě měly být země, které nám jsou vzorem. Podíváme-li se na skupinu zemí, které aplikovaly tzv. rovnou daň – pak se do výše zmíněné skupiny ještě přiřadí pobaltské státy,“ dodala Švihlíková.