Vůbec největší přírůstky zaznamenala na komoditních trzích v tomto týdnu cena rýže, která vzrostla o 8 %. Ze základních potravin však pokračuje v silném rostoucím trendu i cena pšenice nebo kukuřice, která shodně rostla o přibližně 3,5 %. Silný tlak na růst potravin v týdnu potvrdila také Organizace spojených národů pro zemědělství a výživu (FAO), jejíž pravidelně zveřejňovaný index cen potravin v lednu vystoupal na historická maxima, když se zvýšil o další 3,5 %. Potraviny jsou nyní dokonce dražší než v krátkém období na přelomu roku 2007 a 2008, kdy světem zmítala potravinová krize.

Společně s cenami potravin ale zamířily strmě vzhůru i ceny energetických komodit a průmyslových kovů. Cena severomořské ropy Brent se začátkem týdne přehoupla přes hranici 100 dolarů za barel a dostala se na nejvyšší úrovně od září 2008. Cena mědi vzrostla dokonce na nové historické maximum a v průběhu čtvrtka krátce překonala psychologickou hranici 10 000 dolarů za tunu.

Fyzická poptávka roste jen mírně, spekulativní je stále vyšší

Přestože nad důvody prudkého růstu cen neexistuje jednoznačná shoda, většina obchodníků začíná stále více poukazovat na měnovou politiku centrálních bank, které i nadále udržují úrokové sazby na rekordně nízkých úrovních. Tyto spekulace ve čtvrtek odmítl šéf americké centrální banky (Fed) Ben S. Bernanke.

Ten, na půdě Národního spolku pro tištěná média, označil tato obvinění za „nefér“ a uvedl, že za růstem cen potravin stojí zejména vysoká poptávka ze strany rozvíjejících se ekonomik. Bernanke zároveň dodal, že země mohou s vysokým růstem domácích cen bojovat pomocí měnové politiky, konkrétně pak zvýšením úrokových sazeb, které by vedlo k posílení domácí měny jednotlivých států.

Bernankeho slova jsou však v ostrém kontrastu s vývojem fyzické nabídky a poptávky po jednotlivých komoditách. Jedním z příkladů může být rýže. Podle nejnovějších odhadů FAO by měla její produkce dosáhnout rekordních 700 miliónů tun a o více než 6 miliónů tun tak převýšit celkovou spotřebu. I přes tuto skutečnost však cena rýže jen v posledních čtyřech týdnech vzrostla o 15 %.

Podobná je situace na trhu s ropou. Jen zásoby ropného kartelu OPEC nyní dosahují přibližně 60 dnů celkové produkce kartelu a převyšují průměrnou úroveň o 8 dnů. Přesto cena ropy dále strmě stoupá. Důkaz o tom, že za růstem cen nestojí fyzická poptávka, nedávno poskytla i Londýnská burza kovů (LME). Ta v prosinci oznámila, že až 90 % všech kontraktů na mědi drží jedna nejmenovaná společnost. Krátce po oznámení vyplynulo najevo, že se jedná o americkou investiční banku JP Morgan.

Za strmým růstem cen komodit, a společně s nimi i cen ostatních finančních aktiv (akcie, dluhopisy), tedy zdá se skutečně stojí především spekulativní poptávka. Ta je do značné míry živena především měnovou politikou centrálních bank, které v bankovním systému udržují již déle než dva roky vysoké přebytky likvidity. Ochota na této měnové politice cokoli měnit je přitom velmi nízká. To naznačily v minulém i tomto týdnu jak americký Fed, tak Evropská centrální banka. Rizika dalšího růstu cen proto zřejmě budou přetrvávat i do nadcházejících měsíců.