Hlavní obsah

Prodlužování odchodu do důchodu může zvýšit nezaměstnanost

Právo, Jiří Vavroň

Prodlužování doby odchodu do penze, které je součástí penzijní reformy, může zvýšit počty nezaměstnaných. Paradoxně jejich řady mohou posílit právě starší zaměstnanci. Vyplývá to z analýzy Práva.

Foto: Zdeněk Němec, ČTK

Ilustrační foto

Článek

Česká společnost podle ekonomů ale i sociologů totiž není na prodlužování věku do důchodu připravována. Navíc celoevropsky práce spíše ubývá.

Reálně tak může nastat situace, že na prodlouženou penzi budu muži a ženy po padesátce spíše než v zaměstnání čekat na úřadech práce. Být před důchodem řadu let na státní podpoře by přitom rozhodně neprospělo státní kase, ale ani penzijnímu spoření.

Že se jedná o skutečný problém, dokumentuje současná praxe těch zemí, kde odchod do penze v 63 či v 65 letech je už běžnou realitou. Tam si už nedostatek pracovních příležitostí pro starší ročníky po padesátce vynutil existenci překlenovacích fondů, které padesátníkům vyrovnávají příjmy, aby v posledních několika letech před odchodem do penze, když před tím ztratí práci, drasticky sociálně nepropadly.

Změna zaměstnání několikrát za život

Pokud budou na trhu práce převažovat starší pracovníci, budou je muset zaměstnavatelé prostě brát, jiní pracovníci k dispozici nebudou, tvrdí někteří experti na zaměstnanost. Když odmyslíme možnost nabírat cizince, zaměstnávání právě starších pracovníků může brzdit řada faktorů.

Obecně se předpokládá, že člověk během svého života podle vzdělání a věku třikrát až čtyřikrát změní zaměstnání – a také bydliště. Proto se prosazuje tzv. požadavek na flexibilitu zaměstnance, celoživotní vzdělávání a mobilitu pracovní síly.

Nejčastěji se tvrdí, že pracovní síly po padesátce mají absorbovat služby. První problém nastává, když začnete pátrat, jaké by to výhledově mělo v České republice být. To není vůbec zřejmé.

Hypotéka člověka zafixuje na jedno místo, není pak flexibilní

V České republice totiž brání větší mobilitě pracovní síly především to, že se prosazuje výhradně vlastnické bydlení. Lidé tak musí desítky let splácet hypotéku, což podvazuje ochotu se stěhovat a vede jek tomu, že nechtějí riskovat změnu místa.

Omezila se výstavba nájemních bytů, kterých je málo. Nájmy jsou vzhledem k výši průměrného platu drahé – tvoří někdy i více než polovinu příjmu. Lidé po padesátce mají ale většinou podle průzkumů nižší platy než lidé ve věku 35-45 let. I to může omezovat ochotu se stěhovat.

Personalisté firem na rozdíl od svých kolegů v západoevropských zemích trpí řadou předsudků vůči pracovníkům přes padesát let. Považují je za nevýkonné, ohrožené nemocemi, neochotné učit se novým pracovním postupům a technologiím, i když opak je často pravdou. Překonání bariér věku bude v České republice podle sociologů největším problémem.

Vzdělávání s otazníkem

Počet vysokoškoláků v populaci poroste. V žádné zemi však nebudou vysokoškoláci ani výhledově tvořit většinovou populaci. Část populace bude stále mít základní vzdělání, střední vzdělání bez maturity.

Takové pracovníky dosud absorboval průmyslu, těžba, hutní výroba, textilky. tedy obory, kde ale výrazně ubývá pracovních příležitostí, Některé obory, které obdobnou pracovní sílu bez vysokoškolského diplomu absorbovaly, jako celky prakticky zanikají. To je například v české republice příklad sklářů. Chybí i kvalitní učňovské školství

Určitá výhledová koncepce zaměstnanosti či průmyslové strategie, ale ani studie potřeby určitých typů vzdělání u nás neexistuje. Podle expertů se spíše spoléhá na to, že země se vždy sveze s konjunkturou našich německých sousedů.

Spoléhání se na co nejnižší cenu pracovní síly v Česku a její konkurenceschopnost jako levné pohotové pracovní síly, je ale krátkozraké, a snižuje v dlouhodobém, horizontu konkurenceschopnost země.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám