Hlavní obsah

Za problémy Zelené úsporám může pozdní konec programu, tvrdí Bursík

Problémy programu Zelená úsporám jsou způsobeny jeho pozdním ukončením, zřejmě z politických důvodů. Tvrdí to bývalý ministr životního prostředí a jeden z autorů programu Martin Bursík (SZ). Ministerstvo životního prostředí čelí kritice ze strany zájemců o finanční podporu na zateplení budov a ekologické vytápění, kterým se nelíbí zdlouhavé vyřizování žádostí.

Foto: Právo

Martin Bursík, jeden z autorů programu Zelená úsporám.

Článek

„Problém je v tom, že program byl ukončen příliš pozdě, s vysokou pravděpodobností z politických důvodů," řekl Bursík. Bývalý ministr upozornil na to, že projekt byl zastaven den po ukončení druhého kola voleb do Senátu.

Aby bylo možné uspokojit všechny oprávněné žadatele o dotace, uvažuje ministerstvo o snížení finanční dotace na ekologické vytápění či zateplení budov v řádu několika procentních bodů.

Nyní vede jednání s kupci emisních kreditů, aby mohla průměrná výše podpory pohybující se mezi 60 až 65 procent o něco klesnout.

Do programu dosud přišlo asi 75 tisíc žádostí, z toho je 37 tisíc žádostí schváleno. Loni šly z programu na zateplování domů asi dvě miliardy korun.

Program Zelená úsporám začal předloni v dubnu a je určen na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v obytných domech. Financován je z prodeje emisních kreditů, ministerstvo tímto způsobem dosud získalo 19,6 miliardy korun.

Firmy chtějí nové standardy pro budovy

Přibližně 100 tuzemských firem sdružených v České radě pro šetrné budovy a v Centru pasivního domu kromě toho oznámilo vznik nové iniciativy Šance pro budovy. Jejím cílem je prosadit nejlépe ještě do roku 2013 pro nové stavby povinně nízkoenergetický standard, a následně od roku 2015 pasivní standard.

Podniky stojící za iniciativou působí v oblasti stavebnictví, technologií a finančních služeb. Členy sdružení jsou například velké firmy, jako je Skanska, Philips, Rockwool nebo Sekyra Group.

Iniciativa souvisí s loni přijatou směrnicí Evropské komise o energetické náročnosti budov. Ta říká, že do 31. prosince 2018 musí členské státy EU zajistit, aby všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Od konce roku 2020 se tomuto standardu budou muset podřídit všechny nové budovy.

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Miroslav Zámečník pro novou iniciativu spočítal, že přechod k vyšším energetickým standardům by Česku v příštích 25 letech mohl přinést až 223 miliard korun. Předpokladem výpočtu je mimo jiné roční růst cen energií o tři procenta.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám