Takový je jeden z tisíců příběhů lidí, kteří kvůli dluhům přicházejí o střechu nad hlavou. Jejich počet přitom raketově roste. A spolu s tím roste také počet zájemců o dražený majetek, který se dá touto cestou pořídit za podstatně nižší cenu, než je ta odhadní.

„Jen za letošní rok, do poloviny prosince, jsme zaznamenali 670 nedobrovolných dražeb, což je nejvyšší číslo od roku 2000, kdy začal platit zákon o veřejných dražbách,“ řekla Právu ředitelka odboru veřejných dražeb ministerstva pro místní rozvoj Zdeňka Niklasová.

Právě ministerstvo pro místní rozvoj má veřejné dražby na starosti.

Odborníci přitom tipují, že počet nedobrovolných dražeb dál poroste. Zejména v místech s velkou nezaměstnaností může lidem hrozit, že přestanou splácet své dluhy.

„Nedobrovolná dražba bývá vždy pro dražebníka nepříjemná, protože berete lidem střechu nad hlavou,“ hodnotí ze své minulé praxe dražebníka tuto činnost Niklasová.

Podlehnou masáži

Tvrdí, že lidé často nedokážou odhadnout své schopnosti splácet úvěry a pak už může být jen krok k dramatickým situacím. „Je to jako masáž, ze všech stran na vás útočí reklama a nabídky, půjčí vám kde kdo bez ručitelů apod.,“ hodnotí situaci šéfka odboru.

Niklasová připouští, že veřejné dražby mohou být i příležitostí pro různé pleticháře, ale právě při případných podezřeních vysílá ministerstvo na místo dražby své zástupce. „Pokud nás lidé požádají o pomoc, o kontrolu dražby, přijedeme na místo,“ ujišťuje ředitelka.

Podle ní je také důležité, aby lidé, kteří chtějí dát do dražby svůj majetek, pečlivě vybírali ze seznamu dražebníků, který je umístěn na webových stránkách CentrálníAdresa.cz.

Zatímco banky i nebankovní firmy využívají dražby čím dál častěji, obce i státní orgány tuto možnost přehlížejí. Jde v tomto případě o dobrovolné dražby, v nichž mohou zpeněžit svůj nepotřebný majetek.

Mimo podezření z korupce

„Dražba je způsob zpeněžení majetku, při němž se obce i další státní orgány mohou lehce vyhnout podezření z korupce,“ uvedl pro Právo ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV).

Podle něj ministerstvo pro místní rozvoj, které je garantem právní problematiky veřejných dražeb, již dlouhodobě systému využívá. „Je to transparentní, rychlé a nenapadnutelné. Ostatním resortům to mohu jen doporučit,“ dodal Jankovský.

Ministrova slova potvrzuje Niklasová s tím, že ministerstva veřejné dražby téměř nevyužívají. Jen pro příklad: na úterní jednání vlády předkládá ministr dopravy Vít Bárta (VV) 220stránkový dokument, v němž se Správa železniční dopravní cesty chce zbavit svého nemovitého majetku za téměř devatenáct miliónů korun. Jde o pozemky a domky v blízkosti železničních tratí. A způsob prodeje? V drtivé většině prodej předem určeným zájemcům. Ve výjimečných případech pak jde majetek do výběrového řízení.

Tak postupuje i většina ministerstev, pokud třeba neprodávají svůj nepotřebný majetek přes realitky.

Budiž přitom řečeno, že Správa železniční dopravní cesty ve většině případů nabízeného majetku navrhuje kupní cenu vyšší, než je obvyklá cena podle znaleckého posudku. Nemovitosti by měly přejít do vlastnictví lidí, kteří je buď na základě smlouvy jako nájemci užívají, nebo jejich pozemky bezprostředně sousedí s prodávanými.