Uplynulý týden ukázal, že politici svůj boj s dluhovou krizí zatím prohrávají a ve snaze uklidnit situaci zůstávají za finančními trhy stále o krok pozadu. Přestože Irsko během nedělního večera překvapilo oficiální žádostí o pomoc, na kterou politici spěchali právě proto, aby v pondělí finanční trhy otevřely do klidnějšího týdne, očekávaná pozitivní reakce se ale nedostavila. Právě naopak, již v pondělí se prodejní tlak přenesl plynule z irských dluhopisů na dluhopisy Portugalska, které je podle mnohých ekonomů další zemí, již bude potřeba zachránit.

Výnosy z desetiletých portugalských dluhopisů proto jen koncem týdne vystoupaly až nad hranici sedmi procent, kterou začátkem měsíce označil portugalský ministr financí Fernando Teixeira dos Santos za limit, po jehož překonání Portugalsko může být nuceno požádat o mezinárodní pomoc. Učinil tak v době, kdy výnosy z portugalských dluhopisů byly téměř o procento nižší a jeho slova na finančních trzích rezonují i přesto, že před několika dny portugalský premiér José Sócrates uklidňoval trhy, že jeho země žádnou pomoc nepotřebuje.

Investoři proto své sázky na to, že se Portugalsko přidá na stranu Irska, stupňují i v pátek, k čemuž přispěl také deník The Financial Times Deutschland, podle něhož je nyní vyvíjen na Portugalsko značný tlak jak ze strany většiny zemí eurozóny, tak z Evropské centrální banky (ECB).

Madrid zatím ve stínu Lisabonu

Daleko větší problém pro evropské politiky ale představuje situace ve Španělsku. Pokud by totiž Portugalsko o pomoc požádalo, pozornost investorů se může rychle obrátit na další slabý článek eurozóny, kterým by se s ekonomikou tři a půl krát převyšující Irsko a Portugalsko společně stalo právě Španělsko. Tato představa děsí politiky daleko více než cokoli jiného. Záchrana čtvrté největší ekonomiky eurozóny je totiž příliš velké sousto i na evropský záchranný fond, do kterého země eurozóny přislíbily 440 miliard eur v naději, že tyto peníze nebudou muset nikdy použít.

Španělsko jakékoli spojování vlastní finanční situace se situací Irska a Portugalska rezolutně odmítá. Jak ve středu zdůraznil náměstek ministra financí, José Manuel Campa, veřejný dluh Španělska je pouze 53 % HDP a španělský bankovní sektor dělí od toho irského „hluboká propast“. I přes značnou snahu domácích a evropských politiků ale důvěra ve Španělsko dále klesá. Výnosy ze španělských desetiletých dluhopisů totiž v týdnu vystoupaly až na 5,2 % a jsou nyní nejvýše od vstupu země do eurozóny. Ještě v polovině minulého měsíce přitom dosahovaly pouhých 4 %.

Napětí na evropském trhu s dluhopisy v minulých dnech přispělo k tomu, že se pod silný prodejní tlak dostaly jak evropské akcie, tak evropská společná měna. Jen v Německu klesla hodnota burzovního indexu DAX od začátku týdne o 1,1 % a španělský index IBEX ztratil dokonce 7,2 %. Evropská měna si pak prochází jedním z nejhorších týdnů od letošního května, když od pondělí oslabila vůči americkému dolaru o 3,6 % na 1,32 dolaru za euro.