Stejně jako v druhém čtvrtletí bylo i v minulých třech měsících motorem růstu eurozóny Německo. Tamní HDP totiž po předchozím růstu o 2,3 %, který byl nejvyšší od sjednocení Německa, tentokrát přidalo 0,7 %, díky čemuž německá ekonomika meziročně zrychlila z 3,7 % na 3,9 %. Německo tedy zůstává i nadále motorem růstu eurozóny, a to nejen díky zahraniční poptávce, která mu pomáhala zejména v první polovině roku, ale nově i díky spotřebě domácností. Ta začíná stoupat v důsledku silného růstu německé ekonomiky z předchozích čtvrtletí, který přispěl ke snížení nezaměstnanosti z 8,3 % na 7,5 % a následnému zvýšení příjmů domácností.

Blahodárný efekt německého růstu byl ve třetím čtvrtletí cítit také v okolních zemích, pro něž je německá ekonomika důležitých obchodním partnerem. To se týká zejména menších, proexportně zaměřených ekonomik, mezi něž patří také Česká republika a Slovensko, jejichž HDP ve třetím čtvrtletí rostlo o 1,1 %, resp. 0,9 %. [celá zpráva]

Pozadu naopak zůstávají země jižní Evropy, jako je Španělsko, Itálie, Portugalsko a Řecko. Zatímco tempo růstu HDP Itálie a Portugalska dosahovalo 0,4 %, španělská ekonomika vykázala nulový růst a řecký HDP se propadnul o 1,1 %, což byla jeho devátá čtvrtletní kontrakce v řadě.

Úspory se již brzy projeví

Přestože páteční výsledky potvrzují, že si Evropa v minulém čtvrtletí vedla poměrně dobře, do dalších měsíců by měla její ekonomika spíše zpomalovat. Svědčí o tom i nejnovější výsledky z Německa, kde se v září propadla průmyslová produkce o 0,8 %, zatímco zářijový objem nových průmyslových objednávek klesal dokonce o 4 %.

Již v příštím roce se navíc Evropa bude muset vypořádat s celou řadou úsporných opatření. Ty si naordinovala většina vlád, a to ve snaze snížit letošní vysoké rozpočtové schodky. Například německý deficit by měl z letošních 4,2 % HDP klesnout pod hranici 3 %. Španělská vláda se chystá v příštím roce snížit deficit ze současných 9,6 % na 7,3 % a na ještě bolestivější škrty se připravují i ty nejvíce problémové země, jako je Řecko, Portugalsko a Irsko.

Právě vysoké rozpočtové deficity některých zemí se přitom v tomto týdnu staly důvodem růstu nervozity na evropském dluhopisovém trhu, která začíná opět doléhat na evropskou měnu a světové finanční trhy. Obavy z toho, že některé z předlužených zemí eurozóny budou muset požádat o pomoc své sousedy, v kombinaci s prohlášením německé kancléřky Merkelové, která požaduje, aby odpovědnost za záchranu těchto zemí nesli také jejich věřitelé, začaly tlačit výnosy z některých dluhopisů na nová maxima. Například Irsko si v pátek na deset let musí půjčovat za 8,3 %. Ještě před měsícem přitom za stejnou půjčku platilo 6 %.

Na nejvyšších úrovních od vstupu do eurozóny jsou také výnosy z portugalských dluhopisů a výrazného růstu požadovaných výnosů se v týdnu dočkaly dluhopisy zemí, jako je Španělsko nebo Itálie. Bude-li růst výnosů pokračovat, vládám těchto zemí se může velmi prodražit obsluha jejich dluhu, což by zkomplikovalo snahu o snižování rozpočtových schodků a ještě více tak přidusilo stále velmi křehké oživení evropské ekonomiky.