Článek
Živnostenský list mít ani nemohl, jelikož jednou ze všeobecných podmínek provozování živnosti je dosažení věku 18 let. V tomto případě poplatníkem je nezletilý, jeden z rodičů musí vyplnit přiznání, podepíše ho svým jménem a zaplatí daň jako zákonný zástupce.
Daňová povinnost se tedy vztahuje i na příjmy nezletilých prodejců. Přestože obchodní podmínky jednotlivých aukčních serverů většinou vylučují, aby se zaregistrovaly osoby mladší 18 let, v praxi se to stává.
Běžní uživatelé aukčních serverů, kteří se aukcemi neživí, se nemusejí ničeho obávat. Od daně jsou osvobozeny příjmy z prodeje movitých věcí osobní povahy.
| Příklady, kdy se příjem neuvádí do přiznání |
| Maminka prodává kočárek a opakovaně i oblečení po dcerce. |
| Sběratel prodává a také nakupuje staré desky firmy Ultraphon a mince. |
| Dědic rozprodává knihovnu, kterou získal po svém strýci. |
Osvobození se však nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem jeden rok. Pozor tedy hlavně na auta.
Osvobozeny nejsou rovněž příjmy z prodeje movitých věcí, které byly zařazeny do obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let od vyřazení z obchodního majetku.
Živnostník může využít paušál 60 %
Zájem finančních úřadů se soustřeďuje na ty, kdo zboží opakovaně nakupují z jiných zdrojů a následně ho na aukčních serverech nabízejí a se ziskem prodávají.
Jinými slovy podnikají a mají tudíž povinnost podat přiznání jako všichni ostatní poplatníci, jestliže jejich roční příjmy s výjimkou příjmů osvobozených od daně (například zmíněný prodej osobních věcí) přesáhnou 15 000 Kč.
S ohledem na tuto povinnost je přitom nepodstatné, zda mají k této činnosti živnostenské oprávnění nebo podnikají „načerno“.
Rozdíl je v uplatňování daňových výdajů. Prodejce, který má živnostenský list, může využít možnosti výdajového paušálu ve výši 60 %.
V opačném případě se jedná o ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů, kde paušál neplatí a poplatník musí své výdaje prokázat.
Tady nastává velmi často problém. Kdo neuvažoval o tom, že by měl své příjmy přiznat, obvykle neschovává ani žádné nabývací doklady.
Pokud na jeho zatajené příjmy finanční úřad přijde a poplatník nedokáže věrohodným způsobem výdaje zpětně rekonstruovat, popřípadě je doložit jinými průkaznými prostředky (například svědky), může dostat pořádně za vyučenou a nedoplatit se.
Finanční úřad může vyměřit daň až tři roky zpátky. K tomu se přidají i sankce (úrok z prodlení a zvýšení daně, od příštího roku pokuta za pozdní podání přiznání).
Co má prodejce dělat, když je vyzván k podání přiznání
Finanční úřad obvykle provede v první fázi vyhodnocení údajů, které obdrží od internetového serveru. Z dostupných údajů vytipuje prodejce s velkým počtem aukcí. Pokud dostane údaje o obratu, pochopitelně ho zajímají prodejci s větším obratem. Co se považuje za větší obrat, záleží na jednotlivém úřadu.
Pokud takto vybraný prodejce nepodal přiznání, bezpochyby obdrží výzvu k podání přiznání. Je v jeho zájmu, aby na ni obratem reagoval.
Jestliže na úřadu uspokojivě vysvětlí, proč prodeje nedanil, správce daně to zapíše do protokolu a žádnou daň nedoměří.
Když si ale poplatník tímto způsobem vydělával a daně nepřiznal, měl by si ještě před podáním přiznání domluvit se svým správcem daně schůzku a pokusit se dojednat konkrétní řešení, například lhůtu pro dodatečné opatření či rekonstrukci nabývacích dokladů.
Úplně nejhorším postojem je dělat mrtvého brouka. Jestliže poplatník nepodá přiznání ani na výzvu, může mu být doměřena daň podle pomůcek i bez spolupráce s ním.