Ta ve středu rozhodla o tom, že do poloviny příštího roku nakoupí americké vládní dluhopisy za 600 miliard dolarů. Počínaje listopadem tedy Fed každý měsíc napumpuje do finančního systému 75 miliard dolarů čerstvé likvidity, s jejíž pomocí se bude snažit dále snižovat především dlouhodobé úrokové sazby, aby tak usnadnil situaci dlužníkům, nastartoval ekonomický růst a snížil vysokou míru nezaměstnanosti, která se drží stále jen těsně pod hranicí 10 %.

Další rozvolnění měnové politiky ze strany americké centrální banky přispělo v týdnu k celosvětovému růstu cen finančních aktiv. Například americký akciový index Dow Jones se ve čtvrtek vyšplhal až k úrovni 11 434 bodů, kde se pohyboval naposledy v září 2008, krátce před tím, než zkrachovala investiční banka Lehman Brothers.

Pod silným prodejním tlakem ale zůstává dolar, který v tomto týdnu ztratil na páru s eurem dvě procenta a propadl se až na své desetiměsíční minimum. Výprodej americké měny, v kombinaci s vidinou přílivu nových peněz do finančního systému, pak tlačil vzhůru i ceny komodit. Ropa jen od začátku týdne zdražila o 6 %, cena cukru a bavlny rostla dokonce o 9 % a 15 %. Dařilo se také zlatu a stříbru, jejichž cena díky obavám obchodníků z inflace roste nepřetržitě již od začátku roku.

Slabý dolar dál vyostřuje spory mezi USA a zbytkem světa

Snaha americké centrální banky řešit domácí problémy na úkor dolaru však začíná vyostřovat spor mezi rozvíjejícími se ekonomikami a Spojenými státy, které se vzájemně obviňují ze záměrného podhodnocování národních měn. Rozhodnutí Fedu ve středu přitom pouze přililo olej do ohně.

Podle brazilského ministra financí Guida Mantegy, který jako první v září varoval před nebezpečím měnové války, si sice zotavení americké ekonomiky přeje každý, nikoli však „za cenu rozhazování dolarů z helikoptéry“. Ještě dál šel ve čtvrtek poradce čínské centrální banky Sia Pin, který označil měnovou politiku Fedu za „nekontrolované tisknutí peněz“.

Země jihovýchodní Asie, které se obávají přílivu spekulativního kapitálu ze Spojených států, proto již delší dobu zvažují zavedení opatření na omezení kapitálových toků, což v týdnu znovu zopakoval i thajský ministr financí Chatikavanij, podle kterého Thajská centrální banka toto téma intenzivně komunikuje i s ostatními centrálními bankami v regionu jihovýchodní Asie.

Úrokové sazby dál klesají

Silně kontroverzní opatření americké centrální banky zatím ale svůj účel plní, když přispívá k výraznému snižování amerických úrokových sazeb. Výnosy z dvouletých dluhopisů v týdnu klesly na rekordně nízkých 0,33 % a nejnižší v historii jsou úrokové sazby také na hypotečních úvěrech. Velmi výrazně Fed svou měnovou politikou ulevil také malým podnikům.

Americké firmy, jejichž rating nedosahuje investičního stupně (BBB- a nižší) nyní díky centrální bance platí za desetileté půjčky podstatně nižší úrokovou míru než ještě v polovině roku. Například průmyslové podniky s ratingem B, které si v USA ještě v polovině roku půjčovaly na deset let v průmětu za 11,7 %, nyní platí za stejnou půjčku pouhých 9,1 %. Společnosti s ratingem BB , tedy těsně pod investičním stupněm, pak platí pouze 6,3 %, což je nejnižší úroková míra od roku 2005.

I přes velmi nízké úrokové sazby se však zatím přesvědčivě nedaří nastartovat hospodářský růst Spojených států a bojovat s jeho pomocí s vysokou mírou nezaměstnanosti. Zda se to podaří díky novému monetárnímu stimulu, prozradí až nadcházející měsíce. Ani ty však plně neodkryjí náklady, které jsou se současnou měnovou politikou spojeny. Ty se naplno projeví až v budoucnu, kdy se proces snižování sazeb zcela zastaví, případně kdy sazby začnou znovu stoupat a domácnosti, firmy i vláda budou nuceny se vypořádat s ohromným dluhovým břemenem, které na ně politika nízkých úrokových sazeb posledních let uvalila.