Za pozitivní považuje fakt, že z exekuce lze vyloučit věci, které dlužníkovi nepatří, a také to, že exekutor musí věřiteli vyplatit peníze v jasném termínu.

Problém s definováním nově zavedeného institutu exekutorského zástavního práva na nemovitostech mají podle něho navíc katastrální úřady.

„Největším zklamáním je plánované urychlení činnosti exekučních soudů v souvislosti s přenesením části agendy na exekutory,“ uvedl Vrána, který také kritizuje to, že zavedení elektronických datových schránek mělo odlehčit soudům v případech, kdy se vymáhají dluhy, ale nyní je chce ministerstvo vnitra zpoplatnit.

Pozitivní je možnost exekuci zastavit

Za pozitivní považuje fakt, že se umožnilo odložit exekuci nebo ji zastavit, či možnost vyškrtnout ze soupisu movitých věcí některé položky, a to na žádost třetí osoby s majetkovým právem k nim.

Jinými slovy, když exekutor vezme i to, co nepatří dlužníkovi, ale třeba jeho blízké osobě, lze požádat o to, aby byly věci z exekuce vyřazeny.

Novela zavedla i povinnost exekutora vyplatit věřitele do 30 dnů od vymožení plnění vyššího než tisíc korun. Exekutoři už tak nemohou peníze věřitelů zadržovat a vylepšovat si tím svůj obrat.

„Věřitel tak ví, že v případě vymožení pohledávky může počítat s výplatou v určitém termínu,“ dodal Vrána.

Nejdůležitější parametry exekucí podle novely zákona
Přiměřenost
Exekutor postihuje majetek, který bezpečně postačuje k úhradě celkově exekuované pohledávky. Při postihování majetku nejprve soudní exekutor použije přikázání pohledávky srážkami ze mzdy a jiných příjmů a zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech. Pokud toto nepostačuje, provede exekuci prodejem movitých věcí nebo nemovitostí.
Jedná se o výkladovou záležitost a je třeba rozlišovat pojmy zajištění majetku a provedení exekuce. Exekutor při provádění dbá na pořadí. Nejprve se tedy snaží provést exekuci přikázáním pohledávek či srážkami mzdy. V případě, že tyto nepostačují, provádí dále exekuci prodejem movitých věcí či nemovitostí.
Zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech
Soudní exekutor má možnost, stejně jako soud, zřídit na nemovitosti dlužníka exekutorské zástavní právo.
Přestože se objevily aplikační problémy ve vztahu ke katastru nemovitostí, jedná se o přínosné opatření. Katastrálním úřadům nevyhovuje, jak je tento institut definován, a vymazat tak exekutorské zástavní právo u zaplacené pohledávky s sebou přináší nemalá úskalí. Bude se zřejmě řešit novelizací ustanovení.
Zahájení řízení
Návrh na nařízení exekuce podává věřitel soudnímu exekutorovi. Ten zajistí, aby návrh splňoval všechny náležitosti (případně vyzve věřitele k doplnění nebo opravám) a postoupí podání soudu s žádostí o pověření. Ke zrychlení postupu má sloužit elektronická komunikace. Poté soud exekutora pověří k provedení exekuce.
Praxe ani datové schránky nepřinesly na soudech zrychlení práce, a tak se dnes paradoxně čeká, než je exekuce nařízena, v řadě případů déle. I když soudní exekutor zpracuje věc a předá ve lhůtě soudu, ze strany některých soudů je nařízení exekuce zdržováno a vyřešeno někdy i po měsících.
Zákaz nakládání s majetkem
Dlužník nesmí po doručení usnesení o nařízení exekuce nakládat se svým majetkem. Právní úkon, kterým by toto porušil, je neplatný, nicméně se právní úkon považuje za platný, pokud se ho nedovolají oprávněný, exekutor nebo přihlášený věřitel. Dovolání se neplatnosti je možno provést vydáním exekučního příkazu na takto ušlý majetek.
Vzhledem k tomu, že i dříve zde byla určitá dohledávací činnost stran ušlého majetku i dnes postačí, aby dohledaný majetek dlužníka soudní exekutor postihl. Dříve ovšem zasílal exekutor usnesení o nařízení exekuce do katastru nemovitostí, i když dlužník nemovitost neměl pro případ, že by ji dlužník později nabyl. To se ale dnes neděje. Exekutor se nemusí o tom, že dlužník nemovitost nabyl v případě, kdy ji rychle prodá, vůbec dozvědět.
Vyškrtnutí věcí ze soupisu
Soudní exekutor může na návrh třetích osob, kterým svědčí právo k sepsané věci vyškrtnout věc ze soupisu. Pokud to navrhne věřitel, exekutor věci vyškrtne vždy. Pokud na návrh třetích osob nevyškrtne, mohou si tyto podat vylučovací žalobu.
Zrychluje řízení ve věcech, kde třetí osoby nejsou schopny prokázat své vlastnictví při samotném úkonu – soupisu movitých věcí. Rovněž umožňuje oprávněnému větší dispozici s řízením v případě sepsání movitých věcí.
Vyplacení vymoženého plnění věřiteli
Soudní exekutor je povinen vyplatit vymožené plnění ve lhůtě do 30 dnů od vymožení plnění vyššího než 1 000 Kč.
Vzhledem ke stanovené povinnosti věřitel ví, že v případě vymožení pohledávky může počítat s výplatou, za splnění zákonných podmínek v určitém termínu, což přináší právní jistotu účastníkům.
Rozhodování o odkladu a zastavení
Soudní exekutor rozhoduje v tzv. nesporných věcech, tj. vyhoví návrhu, jinak veškeré podklady k tomu postoupí k rozhodnutí soudu. Soudní exekutor rozhoduje též o odmítnutí návrhu, jestliže pro nesrozumitelnost, neurčitost a neúplnost podání nelze o návrhu věcně rozhodnout. V případě zastavení pak může soudní exekutor rozhodnout o zastavení exekuce i bez návrhu, pokud s tím věřitel souhlasí.
Vzhledem k tomu, že soudní exekutor rozhoduje pouze o nesporných případech, ve většině případů, kdy navrhuje zastavení dlužník, překládá k rozhodnutí soudu spolu s vyžádáním stanovisek spis. Spisy tak putují mezi exekutory a soudy, což dosti zatěžuje řízení.
Zdroj: Exekutorský úřad Přerov