Článek
Nejvíce těch, kteří si nechtějí spořit, je mezi lidmi s nízkým příjmem a základním vzděláním. Na důchod si spoří výrazně méně mladší generace ve věku 18 – 24 let (25 %), na rozdíl od většiny starších lidí nad 45 let, kterých si spoří 74 %.
Jako hlavním důvod, proč si na důchod nespoří, uvádí 70 % lidí nedostatek peněz. Nejvíce finance scházejí lidem s nízkým příjmem a základním vzděláním (73 %).
Nejvíce těch, kteří zatím nepovažují spoření za nutné, je mezi lidmi s nadprůměrným a vyšším příjmem (36 %) a lidmi s vysokoškolským vzděláním (35 %).
| Třetina spoří jen do 500 měsíčně |
|---|
| Nejvíce lidí (34 %) na penzijní připojištění přispívá částkou v rozmezí 201 – 500 Kč. |
| Pětina (19 %) jen částkou do 200 Kč. |
| Pouze necelá čtvrtina populace (23 %) by spořila 501 – 1000 korun. |
| Přes 2000 Kč měsíčně si ukládají pouhá 3 %. Přitom tato částka je optimální, aby se vám v penzi výrazně nesnížila životní úroveň. |
Jaký důchod je přijatelný?
Pokud se týká očekávané výše důchodu, pro třetinu dotázaných by byl přijatelný důchod v rozmezí 14 – 16 tisíc Kč. Více než polovině lidí se základním vzděláním a podprůměrným příjmem by stačilo 12 – 14 tisíc Kč nebo 8 – 10 tisíc.
Polovina souhlasí se soukromými fondy
Více než polovina obyvatel (54 %) by souhlasila s tím, aby část peněz z průběžného systému důchodového pojištění byla vyvedena do soukromých fondů, tzv. opt-out. Nejvíce tuto myšlenku podporují lidé se středoškolským vzděláním (59 %) a 70 % mladých lidí do 34 let.
Téměř tři čtvrtiny dotazovaných (72 %) si myslí, že spoření v rámci těchto fondů by mělo být dobrovolné a nikoliv povinné. Pro povinné spoření se vyslovila pětina lidí (20 %).
Zároveň 75 % lidí uvádí, že by se o své peníze v soukromých fondech báli.
Výzkum k důchodové reformě se uskutečnil začátkem září a na otázky odpovídalo 1047 lidí ve věku 18 – 65 let v reprezentativním vzorku podle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání.
