Každý by si měl spořit na své vlastní stáří, je třeba být odpovědný, vyzývají stále častěji občany politici. Přitom ale reálně hrozí, že Češi budou spořit ještě méně.

Většině občanů totiž hrozí, že v příštích letech bude jejich příjem spíše klesat, čímž se zmenší i možnosti zvyšovat úspory na stáří. Části zaměstnanců napojených na rozpočet vláda snižuje platy, zvyšují se životní náklady, zdražují energie, od příštího roku poroste nájemné v bytech (v některých případech až o stovky procent).

Pokud platy ve veřejném sektoru poklesnou, nedá se předpokládat žádný bouřlivý mzdový vývoj ani v soukromé sféře. Z čeho na stáří více spořit, se tak pro značnou část českých rodin stává zásadním problémem.

Tisícikoruna nestačí

Podle expertů přitom ani tisícikoruna odložená na tento účel měsíčně nestačí. Podle společnosti Rentia penzijní připojištění představovalo loni v průměru pouze 428 korun (bez příspěvku zaměstnavatele) a bylo tak nejnižší za posledních pět let. Podle Asociace penzijních fondů si tak lidé nebudou moci vyrovnat pokles příjmu při odchodu do důchodu.

Podle studie pro společnost Aviva Europe by Češi a Češky měli spořit na stáří měsíčně dokonce deset tisíc korun, což je pro většinu tuzemských domácností zcela nereálná suma.

Podle expertů je třeba brát v potaz i to, že lidé po odchodu do penze nejsou schopni tvořit nějaké další významné finanční rezervy. Celou svoji penzi utratí, značná část důchodců musí dokonce začít i na běžný provoz svých domácností čerpat z úspor.

Spořit celoživotně

Spořit by občané měli, aby to mělo nějaký vliv na jejich budoucí penzi, již od prvního platu aspoň 10 procent svého příjmu, radí experti. Optimální je odkládat stranou aspoň 2500 korun měsíčně po dobu zhruba třiceti let. A samozřejmě pořídit si před odchodem do důchodu vlastní bydlení, aby se penzista ochránil před vlivy možného růstu nájemného.

Ale i v pořízení vlastního bydlení se skrývá určitá past, která schopnost spořit na penze snižuje. Pokud si, jak vás vyzývají různé developerské firmy, okamžitě pořídíte byt či dům na hypotéku, budete dvacet a více let splácet například 10 tisíc měsíčně. K tomu je třeba připočítat nutnost dalších pojištění proti nezaměstnanosti či proti úrazu.

To dál ukrojí z volných finančních prostředků. Pokud by se všechny nutné výdaje sečetly (hypotéka pojištění spoření na stáří), pohltí prakticky celý průměrný plat. V praxi to znamená, že odpovědný občan, který si spoří na stáří a pořídí si vlastní bydlení, z dluhů, půjček a spoření celý život nevyjde. Aby si udržela určitý životní standard, musí být domácnost dvoupříjmová, tedy taková, kde vydělávají muž i žena.

Kupujte byty a starožitnosti

Investovat na stáří by se mělo spíše do akciových fondů, aby se vklad více zhodnotil, radí někteří ekonomové. Ale vklady v akciových fondech podléhají nemalým výkyvům a nejsou ze zákona pojištěné.

To ostatně platí i pro penzijní fondy, které ovšem převážnou část svého majetku investují do bezpečnějších cenných papírů a dalších státem garantovaných aktiv. Přesto se někteří lidé, zvláště po zkušenostech z nedávné finanční krize, obávají výrazněji spořit do penzijních fondů.

Nejlepší způsob, jak se zabezpečit na stáří, je nakoupit nájemní byty a následně je pronajímat nebo kupovat starožitnosti či zlato. To jsou hodnoty, které odolají krizi, výkyvům trhu a zajistí, že hodnota vložených úspor se nebude tenčit.

Problém spočívá v tom, že takto se zajistit na stáří může teoreticky pouze kolem 3 až 5 procent ekonomicky aktivních občanů, kteří vydělávají od 50 tisíc výše.