Za letošek by tak bylo možné získat u starších smluv (uzavřených do 31. prosince 2003) nejvýše 2250 korun a u novějších smluv maximálně 1500 korun.

Příspěvek maximálních 1500 korun bude opravdu nízký, ale je třeba vidět, že se to týká jen letošního roku. Příspěvek za rok 2011 (vyplácený v dubnu 2012) a pro další roky bude sjednocen pro starší i novější smlouvy na jednotných až 2000 korun. Stavební spoření zůstane ve srovnání s termínovanými vklady a spořicími účty stále výhodné.

Vzhledem k chystané padesátiprocentní dani mohou lidé, kteří si zvykli ukládat peníze jednorázově na konci roku, nyní ještě zvážit, kolik vlastně se jim vyplatí letos uložit na stavební spoření.

Nesmí ale zapomenout, že musí mít naspořenou aspoň takovou částku, jaká jim vyplývá ze smlouvy. Kdo peníze potřebné pro získání státní podpory za letošní rok již uložil na účet, tak už nic nemůže ovlivnit.

Rušit předčasně smlouvu kvůli snížení státní podpory se ale rozhodně nevyplatí, protože člověk přijde o všechnu dosud připsanou státní podporu.

Také je třeba vzít v úvahu, že zdaněním státní podpory za letošní rok se podle všeho bude zabývat Ústavní soud a že není vyloučeno, že nakonec zdanění zruší.

Pak by ovšem platila státní podpora za letošní rok v plné výši, to je až 4500 nebo až 3000 korun. V této souvislosti upozorněme i na to, že v minulosti připsaných státních příspěvků se chystané zdanění vůbec netýká.

Pozor na úrokové zvýhodnění

Lidé, které mají starší smlouvy s úrokovým zvýhodněním (bonusem), a těch je několik set tisíc, by měli nyní bez odkladu zvážit, jak budou postupovat. Problém je v tom, že úrokové zvýhodnění se vyplácí až po skončení smlouvy. Jestliže tedy platnost takové smlouvy skončí až po 31. prosinci 2010, toto úrokové zvýhodnění bude najednou státem zdaněno 15 procenty.

Protože mnohým klientům vzniká nárok i na desetisícová úroková zvýhodnění, najednou odvedená daň státu může představovat i několik tisíc korun.
I v tomto případě je třeba zachovat chladnou hlavu.

Kdo má smlouvu s úrokovým zvýhodněním a má v cílové částce dostatečný prostor a peníze nepotřebuje, může si smlouvu ponechat a vyplatí se mu i přesto, že mu stát v budoucnu úrokový bonus zdaní.

Naopak jestliže například někdo ví, že bude peníze v brzké době potřebovat, tak se mu vyplatí vyhnout se zdanění úrokového zvýhodnění.

Čas tlačí

Dá se to ještě stihnout, ale smlouvu by bylo třeba vypovědět do letošního 30. září.
Výpovědní smlouva je totiž tříměsíční a začíná běžet prvního dne měsíce, který následuje po výpovědi. Kdo tedy podá výpověď do 30. září, skončí platnost smlouvy nejpozději k 31. prosinci, takže na úrokový bonus by se ještě zdanění nemělo vztahovat.

V některých spořitelnách si klient může domluvit i zkrácení výpovědní lhůty, takže by nemusel tak spěchat. Ale pozor, zkrácení není povinností spořitelny, je třeba se o tom u nich do konce září ještě poradit.

„Na základě písemné žádosti účastníka může stavební spořitelna v odůvodněných případech, zejména pokud účastník uzavírá následnou smlouvu, výpovědní lhůtu zkrátit,“ sdělil Právu Rostislav Trávníček z Českomoravské stavební spořitelny.

Stavební spořitelny také mohou nabídnout takovou úpravu smlouvy, kdy se celkové úrokové zvýhodnění připíše již letos na účet klienta, takže se tím pádem vyhne jeho zdanění v budoucnu.

Ale pozor, to současně znamená, že úrokové zvýhodnění přestává platit, což může být pro klienta nevýhodné. Daň z úroků zaváděná od ledna se nevztahuje na žádné úroky, které byly klientovi již připsány kdykoli v minulosti, a to do 31. prosince 2010.