Klíčovými termíny v tomto případě jsou „okolnosti vylučující odpovědnost“ neboli „vyšší moc“.

„Jinými slovy, přijde-li povodeň, která firmě poničí výrobnu a znemožní jí dodat svým odběratelům objednané zboží nebo službu ve sjednaných termínech, není podnik za období trvání povodně a jejích účinků povinen odběratelům nahradit vzniklou škodu. Tento závěr však platí pouze obecně a každý případ je nutné posoudit podle konkrétních okolností,“ vysvětluje právník Pavel Němeček z advokátní kanceláře Havel & Holásek.

Důležitá je smluvní doložka o vyšší moci

Jestliže obchodní partneři uzavřeli dodavatelskou smlouvu, která obsahuje i tzv. doložku vyšší moci, podle které se za okolnosti vylučující odpovědnost považují i živelní pohromy, jako například povodně, je v takové situaci firma z obliga.

Pokud smlouva takové ustanovení neobsahuje, je nutné posoudit možnost použití ustanovení obchodního zákoníku.

„V něm se konstatuje, že pokud nezávisle na vůli povinné strany nastane překážka, která jí brání ve splnění její povinnosti, a nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tuto překážku překonala a že by ji v době vzniku svého závazku předvídala, není povinná strana nahradit straně oprávněné vzniklou škodu,“ připomíná právnička Petra Bohůnová z Havel & Holásek.

„Protože povodně jsou překážkou, která nastala nezávisle na vůli povinného a nelze rozumně předpokládat, že by ji překonal, je rozhodující posouzení otázky, zda mohl povinný povodeň předvídat již v době, kdy se svými odběrateli uzavíral dodavatelské smlouvy,“ říká přesně Němeček.

Jestliže je tedy výrobna společnosti postavena u řeky, která se pravidelně vylévá z břehů, nebylo by bez výslovného ustanovení ve smlouvě možné povodeň považovat za vyšší moc, protože firma měla se záplavami počítat. Smlouva může stanovit výčet okolností, které se nepovažují za vyšší moc a zahrnout mezi tyto okolnosti právě povodně.

Kdy musíte odběratelům škodu nahradit

„Pokud tedy smlouvy, které uzavřela společnost se svými odběrateli, doložku vyšší moci neobsahují a povodně v tomto případě nelze považovat za vyšší moc, resp. pokud smlouvy použití ustanovení o vyšší moci zcela vylučují, je firma povinna nahradit svým odběratelům škodu, kterou jim svým prodlením s dodáním zboží způsobila,“ zdůraznila Bohůnová.

Povinnost nahradit škodu dále vzniká, nastane-li překážka vyšší moci teprve v době, když je povinná strana v prodlení s plněním své povinnosti. Pokud tedy společnost měla zboží svým odběratelům dodat již před příchodem povodně, nemůže se zprostit odpovědnosti a musí odběratelům nahradit škodu, která jim tímto vznikla.

Do smluv je proto vždy vhodné zařadit doložku vyšší moci a jasně vymezit, které okolnosti se považují za vyšší moc. Osvědčení o tom, že společnost nemohla splnit své smluvní závazky, protože jí v tom zabránily okolnosti vyšší moci, může vydat Hospodářská komora České republiky.

Na co nemá živel vliv

Okolnosti vylučující odpovědnost se však týkají pouze vyloučení práva na náhradu škody a nedohodnou-li se strany jinak, nebrání tomu, aby věřitel uplatnil ostatní práva, která mu ze zákona náleží.

K těmto právům patří možnost odstoupit od smlouvy, požadovat od dodavatele zaplacení sjednané smluvní pokuty nebo trvat na splnění závazku, tj. dodání zboží.

„Odběratelé jsou tak v případě prodlení společnosti s dodávkou zboží oprávněni od smlouvy odstoupit, jestliže se jedná o podstatné porušení smluvní povinnosti nebo jestliže jde o porušení nepodstatné, avšak podnik nedodá objednané zboží v souladu se smlouvou ani v dodatečné přiměřené lhůtě poskytnuté odběratelem. Odběratel by byl oprávněn odstoupit od smlouvy i tehdy, pokud by společnost prohlásila, že svůj závazek nesplní a dohodnuté zboží nedodá,“ připomněl Němeček.

Stejně tak je postižená společnost i přes okolnosti vyšší moci povinna zaplatit svému odběrateli smluvní pokutu sjednanou pro případ prodlení s dodáním zboží, a to i když odběratel odstoupí od smlouvy. Pokud odběratel od smlouvy neodstoupí, může navíc trvat na splnění závazku, tj. dodání zboží.

„Jestliže byla dodavatelská smlouva uzavřena podle cizího právního řádu, může se popsaná právní úprava práva na náhradu škody a dalších nároků odběratelů společnosti v případě živelní pohromy od českého obchodního zákoníku lišit,“ uzavřel Němeček.