„Hrozba většiny uvedených živelních událostí není nic nového. Novým jevem jsou však srážkové přívaly a jejich následkem vznikající bleskové povodně. Riziko povodně či záplavy se díky tomu podstatně rozšířilo i mimo již dříve známá zátopová území,“ shrnuje Milan Káňa z Kooperativy.

„V Česku už opravdu není žádné místo, jehož obyvatelé by mohli stoprocentně tvrdit, že se jim nic nemůže přihodit. Můžete mít dům obehnaný dvoumetrovým plotem, kamerový systém a skvělou ostrahu, ale před krupobitím, vichřicí nebo bleskem jste stejně bezmocní. A můžete být kdekoliv v republice,“ potvrdil Václav Bálek z Allianz.

Podle Evy Svobodové z UNIQA je zřejmé, že některé doposud platné pojišťovací teze a pravidla mohou v příštích letech vzít po analýze posledních událostí za své. Především se rozšíří povodňové mapy.

Ničivá proměna vody

V minulosti se jako příklad často uváděl rok 2006, kdy napadlo hodně sněhu, kvůli jeho tíze se pak propadlo hodně střech a když roztál, tíha sněhu plynule přešla v lokální záplavy.

„Letošní rok začal škodami ze sněhu, na kterou plynule navázaly záplavy, potom se přihnala vichřice a do toho ještě krupobití s údery blesku. Kvůli tomu došlo k pádům stromů a sesuvů půdy,“ vzpomíná Bálek.

Žádnou stavbu proto nelze podle něho považovat za naprosto bezpečnou před živelnou událostí. „Například Troubky zažily velkou vodu za poslední desetiletí už třikrát, čímž postavily platnost dosavadních statistik na hlavu,“ připomíná Svobodová z UNIQA.

„Nikdo si nemůže být jistý, že jeho nemovitost nebude zasažena nějakou živelní událostí,“ uzavřela Kateřina Bílá za Wüstenrot.

VÍCE ČTĚTE UŽ ZÍTRA v mimořádné příloze Práva Pojištění živlů
- Jakou rychlostí letí kroupy
- Co předchází vzniku tornáda a jeho ničivé účinky - názorná grafika
- Budou se aktualizovat povodňové mapy?
- Limity plnění u pojištění a spoluúčast
- Příklady, kolik stojí živelní pojištění
- Nejčastější důvody sporů lidí s pojišťovnami
- Vysvětlení důležitých pojmů a definic
- Proč někdo od pojišťovny dostal proplacen jen zlomek škody?