Jiní zase dostanou dividendy sice složenkou pod nos, ale nestihnou ve stanovené době zajít na poštu.

Mnozí dostanou informační dopis z banky, která vyplácí dividendy pro emitenty akcií, jež si tuto službu zaplatí, ale v návalu běžných starostí na to zapomenou nebo dopis někam založí.

Společným jmenovatelem všech problémů je to, že drobní akcionáři málo vědí o způsobu vyplácení dividend a ani se o ně příliš nezajímají. Přitom často přicházejí o nemalé částky. V souhrnu jde o desítky až stovky miliónů korun.

Peníze nevyzvedne až pětina lidí

Dividendy si v některých firmách nevybere ve lhůtě do promlčení až pětina drobných akcionářů. Takový podíl potvrzuje například Česká spořitelna, která vyplácí dividendy na objednávku některých emitentů. „Přibližně 20 procent drobných akcionářů si nevyzvedne dividendu ve lhůtě, takže dojde k jejímu promlčení,“ sdělila Právu Vendula Voláková z tiskového centra ČS.

Zákazníkem spořitelny jsou přitom i tak velké firmy, jako je ČEZ či Telefónica 02, které mají velké množství drobných akcionářů. Přitom v jednotlivých letech může být situace odlišná.

Například podle mluvčího Telefóniky 02 Martina Žabky v roce 2000 se promlčel nárok na vyplacení dividendy desetině drobných akcionářů. V roce 2002 jen sedmi procentům, ale v roce 2003 dokonce 35 procentům drobných akcionářů.

V Severomoravských vodovodech a kanalizacích Ostrava si nechá promlčet nárok na dividendu v průměru do deseti procent drobných akcionářů.

„V jednotlivých letech je to různé, avšak celkově se to týká velmi nízkého počtu drobných akcionářů,“ soudí tisková mluvčí firmy Eva Špirochová.

Jedním z faktorů, která zájem lidí ovlivňuje, jistě bude i výše vyplácené dividendy. Pokud akcionář dostane složenku, na níž je částka několika set korun, jistě zareaguje jinak, než když na ní uvidí sumu jen v řádu desetikorun.

Podle tiskového mluvčího Pražské energetiky Petra Holubce nejčastější promlčení dividend vzniká kvůli nesprávným údajům v centrální evidenci cenných papírů.

„A to tehdy, když akcionář nenechá opravit údaj v případě změny bydliště, jména i v případě nabytí akcií dědictvím. Jen z centrální evidence cenných papírů může totiž společnost čerpat údaje k výplatě dividend,“ uvedl Holubec.

I když celková částka nevybraných dividend představuje desítky až stovky miliónů korun, ve vztahu k souhrnné sumě vyplacených dividend jde o malý podíl.

„Drobní akcionáři, kteří si nevyzvednou dividendu a jejich právo se promlčí, mají asi jen 0,5procentní podíl na základním kapitálu,“ uvedla tisková mluvčí ČEZ Eva Nováková.

Do čtyř let

Ať už akcionář má k dispozici jakýkoli způsob, měl by si vyzvednout dividendy do čtyř let od splatnosti. Pokud lhůtu překročí, zpravidla to bude znamenat, že o dividendy nenávratně přijde.

Emitenti totiž zpravidla vyplácejí dividendy jen do čtyř let, což je v souladu s obchodním zákoníkem, který stanoví čtyřletou promlčecí lhůtu. I když by i po této lhůtě měli možnost dividendu vyplatit, tak to zpravidla nedělají.

Zdůvodňují to tím, že s výplatou drobným akcionářům jsou spojeny velké starosti a finanční náklady. Nevyplacené dividendy se stanou součástí nerozděleného zisku z minulých let.

Zajímejte se o výplaty

Drobný akcionář, který nechce zbytečně přicházet o dividendy, by se měl především zajímat o „své“ firmy. Zda vyplácejí dividendy a jakým způsobem. Zpravidla se toto vše dozví na internetových stránkách emitentů v částech pojednávajících o vztazích s investory.

Velkou, ale přitom velmi jednoduchou pomůckou je, když si akcionář vede stručný záznam o tom, zda firmy, jejichž akcie vlastní, vyplácejí dividendy a v jaké výši. Stačí na to jeden list papíru a je z něho patrný okamžitý přehled o všech letech.

Pokud v některých letech dividenda chybí, akcionář může snadno na internetu nebo přímo ve firmě pomocí telefonu či e-mailu jednoduše zjistit, jaká je situace a jak ji napravit.

Důležité je, aby akcionář dbal na to, aby v Centrálním depozitáři cenných papírů, který od počátku července nahradil Středisko cenných papírů, měl zaznamenány správné osobní údaje, tedy především jméno a příjmení a adresu a měl přepsané akcie z dědictví na své jméno.

„Drobní akcionáři se často o svůj majetek nestarají, například neaktualizují pravidelně údaje, zejména adresu, u svého majetkového účtu. Společnost pak nemá možnost je kontaktovat,“ sdělila Právu tisková mluvčí skupiny ČEZ Eva Nováková.

Změny údajů akcionáři zařídí některý z účastníků Centrálního depozitáře cenných papírů. Jimi jsou například banky, obchodníci s cennými papíry nebo investiční společnosti.

Drobný akcionář si může prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře zajistit i celkovou správu svého majetkového účtu, včetně vyplácení dividend. Tato služba je ovšem placená. V takovém případě jsou všechny dividendy drobnému akcionáři zasílány bezhotovostně v den splatnosti na jeho účet.

Způsoby výplaty

Aby se problému s nevyzvednutými dividendami předešlo, je třeba znát několik důležitých zásad při vyplácení dividend.

1. Tak jako žádný zákon firmě neukládá vyplatit dividendy, tak jim ani nestanoví – s výjimkou akcií obchodovaných na veřejných trzích – způsob jejich vyplácení. Ten určuje valná hromada společnosti svým usnesením, jehož obsah nemusí firma akcionářům individuálně oznamovat. Pravidla vyplácení dividend bývají zpravidla zveřejněna na webových stránkách společnosti. Lze se o nich u emitenta akcií informovat například telefonicky, e-mailem apod.

2. Možné způsoby vyplácení jsou tyto:
* peněžní poukázkou
* prostřednictvím některé z bank
* firma zašle na žádost akcionáře dividendy na jím určený účet
* firma vyplatí dividendy ve svém sídle

3. Vyzvednout dividendy je při všech výše uvedených způsobech výplaty nutné zpravidla do čtyř let, jinak se nárok na dividendu promlčí.

A nyní podrobněji k některým způsobům výplaty.

Peněžní poukázka

To je pro akcionáře v zásadě velmi pohodlný způsob. S poukázkou stačí zajít na kteroukoli poštu a dividendy jsou v kapse.

„Poštovní poukázka je i důležitou informací pro drobné akcionáře. Devadesát devět procent z nich totiž nesleduje valné hromady a neví nic o výplatě dividend. Tímto způsobem jsou upozorněni, že dividendy byly firmou schváleny a že si je mohou poukázkou snadno vybrat,“ sdělil Právu Petr Brant, jednatel společnosti Administer Kutná Hora, která zajišťuje pro firmy výplatu dividend prostřednictvím složenek.

Podle Branta není u složenek ani problém, když pošta peníze nevyplatí z důvodu, že akcionář změnil jméno, adresu trvalého bydliště či jde o dědictví po jeho blízkém. „Poukázka se nám vrátí, ale když se nám akcionář ozve a doloží změnu osobních údajů, pošleme mu znovu složenku se správnými údaji,“ uvedl Brant.

Některé akciové společnosti navíc složenkou nevyplácejí jen aktuální dividendu, ale i nevyzvednutou dividendu za předchozí roky.
Pro řadu lidí je ale problém stihnout zajít na poštu do termínu platnosti poukázky, což bývá zpravidla do jednoho měsíce.

Když to v tomto termínu nezvládnou, poukázku často někam založí a nic s ní nedělají, protože považují peníze za ztracené nebo obtížně získatelné. Pokud by se ale obrátili přímo na firmu, jejíž akcie vlastní, mohou s ní i pak snadno domluvit způsob výplaty. V optimálním případě zasláním na účet.

Ani na složenku ale nelze vždy spoléhat, protože i při správných údajích na ní ji pošta nemusí doručit nebo se může dostat do schránky jiného člověka.

Banka

Některé firmy vyplácející dividendy pro výplatu používají banky. Emitenti, kteří mají akcie obchodované na burze, musí podle zákona o podnikání na kapitálových trzích vyplácet dividendy prostřednictvím některé banky vždy.

Tento způsob je pro akcionáře také pohodlný. Peníze mohou vybrat v bance buď v hotovosti, nebo si je mohou nechat poslat na účet. Vybrat si zpravidla mohou kteroukoli pobočku.

„Výplata dividendy je možná ve všech našich pobočkách propojených v on-line režimu,“ potvrdila Právu Vendula Voláková z tiskového centra České spořitelny.
Výhodou přitom je, že firmy vyplácející dividendy tímto způsobem často používají k tomuto účelu jednu banku, takže když přijde akcionář s průkazem totožnosti na její přepážku, tak mu vyplatí i případné zbylé dividendy z minulých letech. Zpravidla si o to ani nemusí říkat.

Problémem také bývá, že někdy se drobný akcionář, který se o dividendy nezajímá, o tom, že má v té či oné bance peníze, ani nemusí dovědět. Pokud si totiž emitent neobjedná u banky zaslání informačního dopisu o dividendách svým akcionářům, banka je nemusí informovat. Dopisy posílá akcionářům emitentů například Česká spořitelna.

Převodem na účet přímo od emitenta

Drobný akcionář má také ve většině případů možnost požádat firmu vyplácející dividendu, aby mu peníze zaslala rovnou na účet.

To se zdá také jako jednoduchý způsob, ale háček bývá v tom, že akcionář o to musí požádat do splatnosti dividendy (jinak emitent logicky použije jiný způsob vyplácení). Má tedy na svou žádost lhůtu v řádu týdnů od schválení dividendy valnou hromadou, o které se ale akcionář v tak krátkém čase nemusí dozvědět.

Starší nevyplacené dividendy lze ale tímto způsobem na základě žádosti převést na účet často. Akcionář si to může většinou zajistit jednoduše – dopisem, e-mailem či telefonicky.