Mnohé domy už proti povodni nejdou pojistit

„Opakovaný výskyt kalamitních škod v místě pojištění skutečně může být důvodem pro odmítnutí pojištění,“ řekl Právu mluvčí Kooperativy Milan Káňa.

Podle generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Miroslava Štěpána přitom v Česku už téměř není okres, kde by nehrozila povodeň.

„Šéf hasičů má pravdu, že snad už neexistuje okres, kde by nebyly povodně nebo záplavy. Přitom ne vždy jsou postižena pouze místa v blízkosti vodních toků. Loni v červnu, stejně jako na některých místech letos, se voda dostala i do objektů, které nebyly ve čtvrtém, třetím, ani druhém povodňovém pásmu. Jejich obyvatelé byli proto při pojišťování domu přesvědčeni, že jim škoda z povodní nehrozí,“ potvrzuje Dagmar Koutská z České pojišťovny.

Například u Kooperativy může sice být nemovitost i nadále do pojištění běžně přijata, avšak s výlukou škod způsobených pojistnými nebezpečími povodeň nebo záplava. Nebo vám pojišťovna určí limit, do kterého je ochotna za škody platit.

„Na základě vyhodnocení konkrétních okolností obchodního případu, jako je frekvence a výše škod, příčiny jejich vzniku a učiněná pevná protipovodňová opatření, není vyloučena individuální klasifikace povodňové rizikovosti. Pojištění je tedy možné sjednat, ale výše pojistného pochopitelně odpovídá zvýšené rizikovosti,“ vysvětluje Káňa.

Výše pojistného může samozřejmě některé sociálně slabší vlastníky nemovitostí od uzavření pojistné smlouvy odradit, nebo být důvodem pro vypovězení pojistky. Když pak udeří povodeň, nedostanou tito lidé (kromě jednorázových podpor od státu) za dům od nikoho vůbec nic.

Vezmeme-li jako příklad zděný rodinný dům s pojistnou hodnotou 3,5 miliónu korun, jsou u Kooperativy ceny za komplexní živelní pojištění při spoluúčasti 1000 Kč následující: nízké povodňové riziko 3150 Kč, zvýšené povodňové riziko 4900 Kč, a střední povodňové riziko 7000 Kč. Vysoké povodňové riziko standardně nelze pojistit.

„Plnou pojistnou ochranu v případech s neúnosným povodňovým rizikem si lze na bázi smluvního komerčního pojištění představit velmi obtížně, neboť pojišťovny jsou vázány podmínkami se svými zajistiteli,“ zdůraznil Káňa.

Bude-li narůstat počet nepojistitelných míst, měl by se podle pojišťoven do krytí rizik zapojit i stát ve formě plošně povinného smluvního pojištění se státní garancí.

„Doposud nastavené záplavové zóny bude pravděpodobně nutné nějakým klíčem překlasifikovat, ale klíč zatím není jasný, protože poslední povodně působí z dlouhodobého pohledu poněkud zmatečně,“ uvedla Eva Svobodová z pojišťovny Uniqua s tím, že by se mohl vytvořit státní fond pro tyto katastrofy, a v rámci komerčních pojišťoven smlouvy na tato nebezpečí nesjednávat.

Podle Koutské lze z pojištění vyloučit desetiletou či dvacetiletou vodu, nebo stanovit limit pro riziko záplav a povodní. „Lidé v rizikovějších oblastech (vyjma čtvrtého pásma) si mají možnost základní limit plnění u záplav a povodní navýšit. Rozdíl je zhruba 700 až 800 korun ročně,“ uvedla Koutská.