Článek
Letos největší, a v historii ČR druhý nejdražší, tzv. squeeze-out schválil ArcelorMittal. Údaje vyplývají z ekonomické databáze MagnusWeb a propočtů České kapitálové informační agentury (ČEKIA).
K vytěsnění minoritních akcionářů, jež umožnila novela obchodního zákoníku platná od roku 2005, doposud přistoupilo více než 400 společností a celková částka na tzv. squeeze-out dosáhla 16,49 miliardy korun.
„Boom vytěsňování drobných akcionářů jsme zaznamenali už v roce 2005, vzápětí po platnosti novely zákona. Ke squeeze-outu přistoupila téměř polovina ze všech společností, které se k tomuto kroku až k dnešnímu dni rozhodly,“ uvedla analytička společnosti ČEKIA Petra Štěpánová.
Proces vyvlastňování v Čechách ale podle ní stále není u konce a majoritní vlastníci i nadále posilují své postavení.
V červnu letošního roku vytěsnění minoritních akcionářů schválila valná hromada největší tuzemské hutní firmy, ArcelorMittal Ostrava. Drobným vlastníkům zaplatí necelých 1,8 miliard korun. „Z pohledu vyplacené částky ostatním akcionářům se jedná o druhé nejdražší vyvlastnění v historii České republiky,“ dodala Štěpánová s tím, že pět největších squeeze-outů představuje 49 % z celkově vyplacené sumy na vyplacení minoritních vlastníků.
| Největší vyvlastnění | ||
| TOP 5 největších vytěsnění podle absolutní vyplacené částky | ||
| Rok | Celková částka v Kč | Společnost |
| 2007 | 2 631 278 318 | Československá obchodní banka, a. s. |
| 2010 | 1 769 648 021 | ArcelorMittal Ostrava a.s. |
| 2005 | 1 459 547 856 | Česká pojišťovna a.s. |
| 2006 | 1 121 047 484 | Severočeské doly a.s. |
| 2005 | 1 093 091 447 | Plzeňský Prazdroj, a. s. |
| Zdroj: ČEKIA | ||