Hlavní obsah

Panika řadu investorů vyplašila a teď se krčí u zdi

Právo, Jindřich Ginter, Monika Ginterová

Chování řady investorů v Česku se po krizi mění. V mnohých stále ještě rezonuje panika z počátků krize, a tak jsou mnohem více konzervativní. Sázejí sice na téměř stoprocentně jisté, ale z hlediska výnosu až příliš slabé nástroje, jako jsou spořící účty, které přinášejí jen ubohé zhodnocení od jednoho do tří procent.

Foto: Cathal Mcnaughton , Reuters

Ilustrační foto.

Článek

Přitom akcie v dlouhodobém časovém horizontu stále lákají, byť se nedoporučuje sázet jen na ně, a už vůbec ne jen na jeden titul. Vyplývá to z rozhovorů Práva s odborníky z tuzemských bank. Nicméně někteří bankéři však naopak apelují - Západ je zadlužený jako nikdy před tím, takže je lepší držet hotovost a hodně se rozmýšlet, než vsadíte na nějaké „koně.“

„Když trhy rostly, mnoho klientů podlehlo vábení dvouciferných čísel v procentech historického zhodnocení, a vystavili se riziku většímu, než jaké bylo pro ně přípustné. Pak panicky portfolia vyprodávali s mnohdy zbytečně vysokými ztrátami. Nyní začali být více vyhledávány produkty s fixním výnosem, prémiové vklady, termínované a spořící účty,“ řekl Právu Jaroslav Kropáček z České spořitelny.

V českém pojetí být konzervativní znamená nepodstupovat riziko dynamických aktiv – především akciových nástrojů. Takoví lidé podle něho investují především do zajištěných struktur, jako jsou prémiové vklady či zajištěné fondy a svá portfolia případně doplňují fondy peněžního trhu, či dluhopisy.

Klidné spaní, ale malá potence

„Takto konstruované portfolio však znamená poměrně malý potenciál pro výnos, přičemž nijak zvlášť nediverzifikuje případná rizika. Většina z nich má výnos navázán na vývoj úrokových sazeb. Potenciál těchto nástrojů je velmi omezen a pohybuje se v rozmezí jednoho až tří procent za rok,“ zdůrazňuje Kropáček.

„Takto konstruované portfolio však znamená poměrně malý potenciál pro výnos, přičemž nijak zvlášť nediverzifikuje případná rizika. Většina z nich má výnos navázán na vývoj úrokových sazeb. Potenciál těchto nástrojů je velmi omezen a pohybuje se v rozmezí jednoho až tří procent za rok,“ zdůrazňuje Kropáček.

„Vzrostl zájem o garantované investiční produkty. Naopak odvážným investorům nahrávaly především loni nízké ceny akcií i akciových fondů, které přitom nabízely zajímavější výnosy,“ potvrdil Právu Tomáš Kofroň z RB.

Větší část investic podle něho směřuje do méně rizikových možností, jako jsou dluhopisové fondy.

Dluhopisy od tří do pěti procent ročně

„Dluhopisové nástroje v dlouhodobém horizontu vykazují výkonnost mezi třemi až pěti procenty. Konzervativní dlouhodobá strategie by však měla obsahovat i pěti až deseti procentní podíl akcií. Dlouhodobá výkonnost u akcií se pohybuje v rozmezí sedmi až deseti procent ročně, je však nutné brát v úvahu dlouhodobý vývoj trhů,“ konstatoval Kropáček.

U jednotlivých akciových titulů by si podle něho měl být člověk vědom jedinečného rizika jednoho titulu.

„Z dlouhodobého hlediska však dokáží akciové investice přinést zajímavý výnos ve výší 7 až 10 % ročně. Pokud bychom se podívali na Americký akciový index S 500, tak ten za posledních 20 let stoupl ročně průměrně o více než 8 %, a to i přes krize, kterými si za ta léta prošel. Kolísavost ceny a doporučený investiční horizont je u akciové investice samozřejmě větší. Pokud hledáte vysoký výnos na krátkém horizontu, vystavujete se tak riziku vyšší ztráty,“ konstatují analytici ČSOB.

Buďte rádi, když alespoň pokryjete inflaci...

„Dosažení toho, aby výnosy z investic pokryly každý rok alespoň inflaci, považuji v současné situaci za heroický výkon. Investoři si musí uvědomit, že finanční trh se chová nepředvídatelně a modely, které platily před krizí, není možné nyní aplikovat,“ radí však raději se držet při zdi Karol Piovarcsy z dánské investiční banky Saxo Bank.

Být konzervativní podle něho v současnosti znamená skutečně spořit, a snažit se peníze neztratit, ne vydělat.

Jak dnes inteligentně investovat?
Každý, kdo si vytváří finanční rezervy, ať už na termínovaných spořících účtech, v podílových fondech, v realitách, ve stavebním spoření či penzijním připojištění, se přímo či nepřímo stává investorem.
85 % porfolia bychom měli investovat konzervativně. Agresivnější investice, kde chceme, aby peníze pracovaly za nás, by neměly přesáhnout 15 % z portfolia.
Agresivnějšími investicemi rozumíme akcie, komoditní, akciové nebo měnové deriváty, dluhopisy firemního sektoru a států, které mají horší rating.
Investorům, kteří se rozhodnou investovat do dluhopisů, se doporučuje minimální vklad ve výši sto tisíc eur nebo USD, protože od této výše se dostanou k atraktivním nabídkám státních dluhopisů.
Volba mezi aktivním a pasivním investováním záleží na úrovni vzdělání a informovanosti investorů. Lidem, kteří nemají informační zázemí, finanční vzdělání nebo čas sledovat zprávy, se doporučuje vybrat si manažera.
Mnozí finanční poradci a portfolio manažeři však používají stále stejnou rétoriku jako před krizí, kdy korekce na trhu udělala prostor pro nákup, čímž se vytvořil potenciál pro další růst. Ovšem svět nikdy nebyl tak globalizovaný, státy západního světa nikdy nebyly tak zadlužené.
Velcí a zkušení investoři drží spíše hotovost, více váhají a čekají. Pasivní menší investoři, kteří chtějí zhodnotit své finance, se drží zavedených schémat platných před krizí, kdy za poslední čtvrtletí je nárůst spekulativního kapitálu na jedné z historicky nejvyšších úrovní.
Mějte na paměti, že dát někomu své vydělané a uspořené peníze, ať se o ně stará, je zbavení se zodpovědnosti a zvýšení rizika.
Bohatými dělá lidmi to, co dělají po práci.
Pro Právo připravil Karol Piovarcsy, Saxo Bank

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám