Investorem lze být podle Právem oslovených bank již dokonce od pětistovky měsíčně.

„Každá koruna výnosu se počítá; smysl má začít i s jednorázovou investicí od pěti tisíc a následně pokračovat od pěti set korun měsíčně, a to prostřednictvím přímo k tomu vytvořených investičních nástrojů,“ sdělili Právu shodně ČSOB a Poštovní spořitelna patřící do jedné finanční skupiny.

„Jednorázová investice se dá pořídit od deseti tisíc korun. Drobným investorům ještě více otevírají možnosti pravidelné investice, kdy lze šetřit již od 500 korun měsíčně,“ potvrdil Právu Tomáš Kofroň z RB.

Shodný názor má i Jaroslav Kropáček z České spořitelny.„Historicky se tradovalo, že investování je něco výjimečného, vysoce rizikového a jen pro movité klienty. V posledních letech se však podařilo tento stereotyp překonat,“ tvrdí Kropáček.

Investovat lze podle něho již se stokorunami, například v otevřených podílových fondech. „Investování dává smysl i s velmi nízkými částkami; to by měl dělat každý, komu záleží na jeho finanční stabilitě,“ dodal Kropáček.

 

Zájem máme i o klienty, co ukládají pětistovku měsíčně Tomáš Kofroň, Raiffeisenbank

 

„U pravidelné strategie můžete začínat s pěti tisíci korunami,“ soudí David Kögler ze Citibank.

Tuzemské banky, které se zuby nehty snaží udržet si vysokou ziskovost, protože obvykle jejich mateřské centrály v zahraničí jsou krizí zasaženy mnohem bolestivěji, tak teď více než kdy předtím vynakládají nejvíce energie právě na běžné střadatele, neboť vydělají ne jen na podílu z výnosů z celkově vysokých částek, které se naskládají od tisíců lidí, ale také na transakčních poplatcích.

Konzervativní Češi

I tento agilní přístup pomohl k tomu, že od prvního čtvrtletí 2009, kdy majetek Čechů v tuzemských i zahraničních podílových fondech dosáhl v době krize svého dna, se začal opět postupně zvyšovat. Například v tuzemských fondech se od konce března 2009 do března 2010, zvýšil majetek investorů ze 106 na 121 miliard korun.

Čeští investoři jsou podle Kropáčka konzervativnější než na Západě. Ze statistik sdružení AKAT ke konci letošního března vyplývá, že téměř 56 % prostředků je investováno do konzervativních fondů (31,3 %) a do zajištěných fondů (24,5 %). Naopak v akciových fondech mají Češi pouze 11 % svých investic.

„V českém pojetí být konzervativní znamená nepodstupovat riziko především akciových nástrojů. Lidé tak investují do prémiových vkladů či zajištěných fondů a svá portfolia doplňují případně o fondy peněžního trhu, případně o strukturované dluhopisy a dluhopisové fondy,“ dodal Kropáček.

Nebojte se akcií,  tvrdí banky

Takové portfolio však podle bank představuje malý potenciál pro výnos. „Bude se pohybovat v rozmezí jednoho až tří procent za rok. Dluhopisové nástroje pak v dlouhodobém horizontu vykazují výkonnost mezi 3 až 5 %,“ dodal Kropáček. U akcií lze podle něho vydělat až deset procent ročně, a to i navzdory doznívající krizi. Přitom právě recese v posledních dvou letech umožnila nakupovat akcie levně.