Celkové výnosy z vydraženého majetku se v první polovině letošního roku zvýšily meziročně o 451miliónů korun na 1,57 miliardy. Výrazně narostla čísla týkající se nedobrovolných dražeb. Od ledna do června se jich v Česku uskutečnilo 343, tedy více než dvojnásobek čísla za první pololetí 2009.

Nedobrovolné dražby

"U nedobrovolných dražeb, jejichž počet vzrostl velice razantně, jde jednoznačně o to, že se na trh dostávají nemovitosti kvůli nespláceným hypotékám, respektive dalším spotřebitelským úvěrům," řekl realitní odborník z dražební společnosti Naxos Libor Nevšímal.

Stejnou zkušenost má i Josef Machů z dražební firmy Prokonzulta. V celkových objemech jsou ale podle něj nedobrovolné dražby zanedbatelné, protože jde převážně o částky v řádech stovek tisíců korun. Podle Nevšímala z Naxosu ale hodnota majetku v nedobrovolných dražbách přesto roste. Loni činila v průměru 300 000 korun, letos je to už zhruba půl miliónu.

Dobrovolné dražby

Počet dobrovolných dražeb se meziročně v pololetí zvýšil o sedm procent na 1110. Také tento ukazatel ovlivnila podle Machů krize. Mnoho dlužníků má totiž podle něj s věřiteli takové smlouvy, že svůj majetek můžou v případě problémů se splácením prodávat i v dobrovolné dražbě. "Na počet dražeb dobrovolných mají jednoznačně vliv insolvence," soudí také Nevšímal. Na trh se prý začínají dostávat zajímavější a hodnotnější nemovitosti a roste tak počet i objem dražeb.

Dobrovolnou dražbu navrhuje vlastník majetku nebo také likvidátor obchodní společnosti, případně insolvenční správce. Nedobrovolnou dražbou se zpeněžuje zástava, která slouží k zajištění pohledávky věřitele.

To, že počet dražeb především nemovitostí narůstá je patrné rovněž na centrálních stránkách exekutorů portaldrazeb.cz a na stránkách ministerstva financí, kde finanční úřady nabízejí v dražbách majetek zabavený daňovým dlužníkům.