Pokud žena zdědila do svého výlučného osobního vlastnictví po mamince její byt, v případě její smrti by manžel a obě děti dědily ze zákona stejným dílem, každý jednou třetinou.

Vůbec přitom nezáleží na tom, jestli byt zdědila za trvání manželství, nebo před manželstvím. I když byt zdědila za trvání manželství, potom za předpokladu, že maminka neodkázala byt oběma, patří tento byt do výlučného, nikoli společného vlastnictví manželů.

Jestliže si ale dědička přeje, aby v případě její smrti byt připadl pouze dětem, můžete to snadno zařídit závětí sepsanou ve prospěch dětí. Manžela lze tímto způsobem z dědění vyloučit. Závěť může člověk sepsat sám vlastní rukou, nebo může závěť sepsat notář.

Jiná situace by byla, pokud by byt patřil do společného jmění manželů nebo jejich podílového spoluvlastnictví. Vypořádání by určilo, co z tohoto majetku připadá do dědictví po zůstaviteli a co je majetkem manžela zůstavitele.

Předmětem dědictví by byl jen podíl na bytu. I tuto část – pokud by závětí nebyl vyloučen z dědění manžel nebo pokud by se dědicové nedohodli jinak – by ze zákona zdědili manžel a děti, každý jednou třetinou.