Jedním z témat uplynulých dnů bylo opět dění na evropském mezibankovním trhu. Včera totiž skončila platnost dosud největšího tendru, kterým Evropská centrální banka (ECB) loni v červnu napumpovala do bankovního sektoru 442 mld. EUR. Ve čtvrtek ale platnost tendru vypršela a nastal čas tyto peníze vrátit. Aby vše proběhlo hladce, spustila ECB začátkem týdne sérii tří nových tendrů, ve kterých mezi evropské banky rozdělila více než 400 mld. EUR. Tentokrát jim však nepůjčovala na rok, nýbrž na týden až tři měsíce, což banky staví do složité pozice, protože jsou nyní daleko více než v minulosti závislé na nejistém krátkodobém financování.

Právě díky těmto třem tendrům mohlo ale čtvrteční stahování 442 mld. EUR proběhnout poměrně hladce. Přesto nebylo bezproblémové, o čemž svědčí i fakt, že začaly výrazně stoupat úrokové sazby na mezibankovním trhu. Banky si nyní finančních prostředků cení daleko více než dříve, což může mít negativní dopad nejen na bankovní sektor jako takový, ale i na reálnou ekonomiku, která se bude muset vypořádat s možností dražších úvěrů. To vše v situaci, kdy ekonomika stále nefunguje, jak by měla a státy navíc začínají přistupovat k bolestivým úsporným opatřením. Důsledkem může být zpomalení již tak velmi křehkého ekonomického růstu eurozóny.

Americká ekonomika začíná zpomalovat

Druhým tématem minulých dnů byla velmi slabá ekonomická data, která začala přicházet ze Spojených států. Také ty jsou nuceny k úsporám, i když ne tak agresivním, jaké se chystají v Evropě. Například v dubnu ale definitivně vypršela možnost uplatnění daňové slevy pro všechny, kteří si kupují nové bydlení. Americký kongres navíc schválil zrušení zvláštních příplatků pro ty jednotlivce, kteří jsou bez práce déle než šest měsíců. Citelný výpadek příjmů tedy pocítí více než 1,3 mil. Američanů, přičemž toto číslo může do dalších měsíců ještě narůstat.

Výsledky těchto opatření na sebe nenechaly dlouho čekat. Květnové počty nových smluv na nákup domu v USA klesly meziměsíčně o rekordních 30 %, zatímco trh počítal s jejich snížením o pouhých 7 %. Index spotřebitelské důvěry, jeden z klíčových indikátorů budoucí ochoty spotřebitelů utrácet, se pak v červenci propadnul o deset bodů na 52,9b., zatímco trh počítal s jeho mírným růstem. Výrazně klesat začíná také aktivita firem ve výrobním sektoru a zklamání přinesl také trh práce, kde poprvé po třech měsících začal opět klesat počet zaměstnaných osob, a to hned o 125 tis.

Akcie a komodity klesaly, dolar slábnul

Tolik špatných zpráv najednou a téměř žádná dobrá, mělo na trhy poměrně jednoznačný dopad. Pod silný tlak se opět dostaly akciové indexy, které se ani v červnu nedokázaly dostat z vysokých dubnových a květnových ztrát. V pátek odpoledne proto panevropský akciový index Eurostoxx50 ztrácel proti pondělku 3,5 % a jen od poloviny června již jeho hodnota klesla o 8,3 %.

Na devizovém trhu začal pevnou půdu pod nohama ztrácet zejména americký dolar. Ten částečně korigoval svůj růst z minulých měsíců, když mu uškodila slabá ekonomická data z USA. Ta totiž přiměla obchodníky spekulovat na to, že by americká centrální banka (Fed) mohla podržet úrokové sazby na současných velmi nízkých úrovních podstatně delší dobu, než se ještě donedávna obchodníci domnívali.

Zhoršující se výhled pro americkou a světovou ekonomiku, v kombinaci se slabým dolarem, poté stlačil dolů také většinu cen komodit, když jen cena ropy klesla o 8 %, zatímco průmyslové kovy ztrácely mezi čtyřmi až sedmi procenty. Důvodů k optimismu proto ani po tomto týdnu není mnoho a stále více obchodníků začíná počítat s tím, že by Spojené státy i Evropu mohla potkat druhá recese.

O tom, zda se pletou či nikoli, může více napovědět již příští týden. Ten přinese nové údaje z amerického pracovního trhu, doplněné o výsledky aktivity firem v sektoru služeb.

V Evropě navíc budou o úrokových sazbách rozhodovat Evropská centrální banka a Bank of England a bude velmi zajímavé sledovat, jak se obě banky ke zhoršenému výhledu postaví a zda jej zahrnou do svého komentáře ohledně možného budoucího vývoje v Evropě.