Uplynulý týden obchodníkům na finančních trzích rázně připomněl, že korekce a růst akcií z předchozích dvou týdnů stály na velmi vratkých nohou. Přestože se akciím začátkem června začalo dařit likvidovat obří ztráty z předchozích dvou měsíců, důvodů k optimismu ani červen příliš nepřinesl. Nijak se totiž nepodařilo odstranit hlavní problém, kterým je rostoucí nedůvěra na evropském mezibankovním a dluhopisovém trhu. Ta naplno vyplula napovrch také v tomto týdnu, kdy se pod velmi silný prodejní tlak dostaly především řecké státní dluhopisy. Důvěra investorů, ve schopnost Řecka splácet své závazky, je tak znovu na bodě mrazu. Výnosy z Řeckých státních dluhopisů s desetiletou splatností v minulých dnech opět vystoupaly až nad hranici 10 % a jsou vysoko nad průměrem eurozóny. Na historické maximum se navíc v týdnu dostala cena kreditních swapů na řecké dluhopisy, které slouží jako jistý druh pojištění proti riziku řeckého bankrotu.

Pokles důvěry v řecké dluhopisy, ale Řecko v současnosti příliš trápit nemusí. Může se totiž spolehnout na pomoc, kterou mu přislíbila eurozóna a MMF a která dosahuje 110 mld. EUR, jež by mu měly pohodlně vystačit na další tři roky.  Problémem je však klesající cena řeckých dluhopisů pro evropské banky, které jsou vlastníky těchto dluhopisů a pro které může být jejich dluhopisové portfolio do budoucna zdrojem vysokých ztrát.  Ty mohou navíc dále narůstat v případě, že se nedůvěra bude od řeckých rozšiřovat také na portugalské, irské, nebo španělské dluhopisy, což je trend, který v poslední době nabírá na síle.

Problémy v Evropě začínají ohrožovat i USA

Problémy na mezibankovním a dluhopisovém trhu by přitom mohly mít v budoucnu neblahý dopad na sílu ekonomického oživení, které je v eurozóně zatím stále velmi křehké. Složitá situace evropských bank navíc začíná mít přesah i do Spojených států, což na svém středečním zasedání potvrdila i americká centrální banka (Fed). Ta v týdnu překvapivě tlumila svůj optimismus z minulých měsíců, když ve svém doprovodném komentáři k měnověpolitickému rozhodnutí  označila proces zotavování americké ekonomiky jako „postupný“. Ještě v dubnu přitom podle Fedu zotavování americké ekonomiky „nabíralo na síle“. Jako jedno rizik pro růst navíc Fed poprvé zmínil zhoršení podmínek na finančních trzích v zahraničí. Tato drobná rétorická změna byla poměrně značným krokem zpátky, který nezůstal bez povšimnutí a v řadách obchodníků vyvolal rozpaky. Fed tím dal totiž jasně najevo, že jeho důvěra v brzké ozdravení ekonomiky slábne a čas pro utahování měnových kohoutků zatím zdaleka nenastal. Složitá situace v Evropě by tedy mohla přispět k tomu, že úrokové sazby v USA zůstanou na velmi nízkých úrovních déle, než trh ještě donedávna předpokládal.

Problémy eurozóny tak v minulém týdnu opět zcela zastínily ostatní události, jakými byly například oznámení Čínské centrální banky, která se rozhodla částečně uvolnit kurz domácí měny, nebo příznivé výsledky německého indexu podnikatelské důvěry, který pokračoval v růstu díky slabému euru a sílící poptávce ze zahraničí.

Od nadcházejícího týdne můžeme čekat několik velmi zajímavých dat, které napoví více o stavu ekonomickém oživení ve Spojených státech. Zveřejněny totiž budou výsledky indexu spotřebitelé důvěry, nebo aktivity ve výrobním sektoru a sektoru služeb. Především ale přijdou na řadu další údaje z pracovního trhu, v podobě červnové změny zaměstnanosti. Květnové výsledky přinesly nepříjemné překvapení, ze kterého se trhy jen obtížně vzpamatovávaly. Pokud zklamou také červnová data, obavy z toho, že by americká ekonomika - a s ní cely svět - mohly začít opět zpomalovat, mohou nabývat na síle. Ostře sledovanou bude ale i situace v Evropě, jejíž řešení je však dosud v nedohlednu.