Česká měna po delší době opět získává pevnější půdu pod nohama. Poté, co se v minulých týdnech dostala pod silný prodejní tlak a jen na páru s dolarem zeslábla nadosah 21,90 Kč za dolar, se během pátečního obchodování vrátila zpět k ceně 21,26 Kč.

Růst, i když menší, zaznamenala také na páru s eurem, ke kterému zpevnila na 25,75 Kč. Ještě začátkem týdne se přitom proti euru prodávala krátce nad hranicí 26 korun.  Za poslední dva měsíce ale i tak ztratila na páru s eurem 2,3 %, zatímco proti dolaru zeslábla dokonce o 14 %.

Koruně v týdnu pomohlo uklidnění nervózní nálady na finančních trzích. Ta se vyhrotila závěrem minulého týdne, kdy maďarští politici obvinili předchozí vládu z falšování statistik a přirovnali stav domácích veřejných financí k situaci v Řecku.  Následný výprodej, který toto prohlášení vyvolalo na finančních trzích, se nevyhnul ani české měně, která se prudce propadla jak na páru s eurem, tak na páru s americkým dolarem.

Začátkem týdne se ale rozbouřené vody na finančních trzích opět částečně uklidnily poté, co maďarský ministr hospodářství Gyorgy Matolcsy označil slova svých kolegů za „komunikační nedorozumění“ a zdůraznil, že země dodrží svůj plán na snížení deficitu pod 4 % HDP.

Postupné odeznívání obav z vývoje maďarských veřejných financí tak bylo jedním z klíčových faktorů, stojících za zpevňováním české měny. Důvěra ve středoevropský region a korunu jako takovou, navíc nabírala na síle i díky opětovnému oživení na světových akciových trzích.

Ty v uplynulých dnech částečně korigovaly svůj prudký pokles z minulých týdnů, když například panevropský burzovní index Eurostoxx50, který v sobě zahrnuje padesát největších evropských společností, rostl v pátek proti pondělku o 2,59 %. K růstu akciím pomohla nejen další příznivá ekonomická data z Evropy a USA, ale i čtvrteční zasedání Evropské centrální banky (ECB), která obchodníky ujistila, že nehodlá nijak pospíchat se zpřísňováním měnové politiky a že bude dále nakupovat státní dluhopisy nejvíce rizikových členských států eurozóny.

Rizika dalšího slábnutí stále existují

I přes slibný růst ale česká měna zatím nemusí mít vyhráno. Její další osud bude mít v rukou zejména důvěra investorů ve schopnost eurozóny vypořádat se s problémy některých fiskálně méně zodpovědných členských států. Tato důvěra je přitom i nadále poměrně nízká. Svědčí o tom zatím stále velmi vysoké výnosy, které požadují investoři za nákup státních dluhopisů zemí jako je Řecko, Portugalsko, Irsko, Španělsko nebo Itálie.

 

FOTO: Novinky

Tyto výnosy by navíc byly daleko vyšší, nebýt ECB, která již nakoupila státní dluhopisy těchto pěti států v nominální hodnotě převyšující 40 mld. EUR. Nedůvěra v evropské státní dluhopisy se nepříjemně projevuje také na situaci v evropském bankovním sektoru, kde se banky, kvůli své vysoké expozici vůči těmto zemím, zdráhají vzájemně úvěrovat. To může do budoucna nepříjemně ovlivnit i jejich ochotu úvěrovat soukromý sektor, a tedy utlumit křehké ekonomické oživení, kterým si v současnosti Evropa prochází.

Pokud by nedůvěra obchodníků vůči eurozóně dále narůstala, česká měna se může dočkat dalšího oslabování nejen na páru s americkým dolarem, ale paradoxně také na páru s evropskou měnou. Stále totiž platí, že jsou investice do některých evropských cenných papírů - například do německých státních dluhopisů – daleko bezpečnějšími a vyhledávanějšími investicemi v dobách nejistoty, než je tomu v případě českých cenných papírů.