Výhody penzijního připojištění

Roční státní příspěvek je až 1800 korun, klient má nárok také na podíl z hospodaření penzijního fondu.

Daňový základ je možné snížit o částku, která převyšuje roční vklad šest tisíc korun. Maximálně si poplatník může snížit základ daně o 12 tisíc korun ročně. Na daních pak může klient zaplatit až o 1800 korun méně.

Na konto penzijního fondu může svým pracovníkům přispívat také zaměstnavatel. Z příspěvku zaměstnavatele pracovník neplatí sociální a zdravotní pojištění.

Příspěvek zaměstnavatele je také osvobozen od daně z příjmů a to až do částky 24 tisíc korun (v závislosti na tom, pokud firma zaměstnanci nepřispívá také na životní pojištění).

Klienti mají garantovaný zisk, respektive každý rok nezáporný výnos.

Nevýhody penzijního připojištění

Prostředky v penzijním fondu mají minimální likviditu. Během spoření není možné s penězi téměř vůbec operovat.

Výplata starobní penze je možná až po dosažení věku šedesáti let. Nejvýše polovinu naspořené sumy je možné vybrat dříve v rámci takzvané výsluhové penze (nejdříve však po patnácti letech spoření). Minimální pojištěná doba však vždy musí činit alespoň pět let (týká se zejména klientů starších pětapadesáti let).

Průměrné zhodnocení z hospodaření penzijního fondu je vzhledem k extrémně dlouhé vázací době poměrně nízké. V posledních letech fondy zhodnocovaly vklady svých klientů nejčastěji mezi půl až jedním procentem.

Majetek klientů a akcionářů fondů není oddělen.

Penzijní fond pak nemůže nabídnout více investičních strategií. Každý klient se také podílí na nákladech získávání nových účastníků penzijního připojištění.

Státní podpora maximálně 150 korun měsíčně

Vyplatí se sáhnout po státem dotovaných či jinak zvýhodněných produktech. Těmi jsou zejména penzijní připojištění a kapitálové životní pojištění. Obecně se doporučuje, aby si lidé začali střádat na důchod nejpozději okolo věku 30 let. Státní podpora může činit nejvýše 150 korun měsíčně. Penzijní připojištění má u nás více než čtyři milióny dospělé populace.

K důchodovému spoření mohou lidé s úspěchem použít také životní pojištění – respektive životní pojištění kombinované se spořením – kapitálové životní pojištění. Klient si střádá na důchod a současně je pojištěn proti ztrátě života a dalším rizikům, které si vybere (například nejrůznější úrazová připojištění).

V případě úmrtí

Životní pojištění by si měl sjednat ten, kdo živí rodinu. V případě smrti náleží pojistné plnění manželce (manželovi), případně pozůstalým v dědickém řízení. Důvodem, který motivuje klienty k založení životní pojistky, je právě spořící efekt.

Stejně jako u čistě rizikové pojistky je i v tomto případě subjekt pojištěn pro případ smrti, ale pojistnou událostí je zároveň také dožití konce pojistné smlouvy. Když smlouva skončí, získá pojištěný zpět svoje vložené prostředky, které jsou zúročené. Životní pojištění je tak možné použít jako spoření, například pro účely finančního zajištění stáří.

Příspěvek zaměstnavatele je osvobozen od daně

Příspěvek od zaměstnavatele na penzijní připojištění je osvobozen od daně z příjmu. Zatímco dříve mohly firmy v rámci daňového osvobození přispívat svých pracovníkům 12 tisíc korun na penzijní připojištění a 12 tisíc korun na soukromé životní pojištění, současná právní úprava už stanovuje jeden limit a to 24 tisíc korun. A je pouze na zaměstnavateli, jak s ním naloží.

Firma tak pracovníkovi může zaplatit celých 24 tisíc jen na penzijní připojištění, nebo celých 24 tisíc jako pojistné na soukromé životní pojištění či opět tuto sumu rozdělit v jakémkoli poměru mezi tyto dva produkty.

Samozřejmě že zaměstnavatelé mohou svým pracovníkům přispívat více než 24 tisíc korun. Částka převyšující tuto hranici však nebude pro zaměstnance daňově osvobozená. Tyto nadlimitní příspěvky a částky pojistného u zaměstnance podléhají zdanění a všem předepsaným platbám na veřejnoprávní pojištění.

Platby nad 24 tisíc korun se posoudí jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků, který musí zaměstnavatel zahrnout do úhrnu zúčtované mzdy zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc, ve kterém budou tyto částky zaměstnavatelem uhrazeny.

Slovníček pojmů – penzijní připojištění
Starobní penze
Stěžejní dávka penzijního připojištění je vyplácena doživotně účastníkovi nejdříve při dosažení věku 60 let, za předpokladu, že současně splnil pojištěnou dobu v délce minimálně pěti let. Přesnou pojištěnou dobu stanoví konkrétní penzijní fond ve svém penzijním plánu.
Invalidní penze
Tato penze je vyplácena účastníkovi po přiznání plného invalidního důchodu ze zákonného důchodového pojištění. Doba pojištění nutná k získání nároku je pět let. Způsob výplaty závisí na ustanoveních penzijního plánu nebo na dohodě penzijního fondu s účastníkem.
Pozůstalostní penze
Pozůstalostní penze je vyplácena fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě o penzijním připojištění. Pokud účastník stanoví vyšší počet oprávněných osob, pak musí zároveň rozhodnout o tom, jaký podíl nashromážděných prostředků na jeho kontě každému oprávněnému připadne. Nárok na dávku vznikne pouze v případě, že připojištěný platil příspěvky do penzijního fondu po dobu 3 – 5 let. Rozhodnutí o délce pojištěné doby, stejně jako o způsobu výplaty dávky je ponecháno na penzijním fondu nebo na dohodě s účastníkem.
Výsluhová penze
Poskytování této penze je dobrovolnou záležitostí. Penzijní fond ji může, ale také nemusí, do svého penzijního plánu zahrnout. Pokud se účastník rozhodne nárok na výsluhovou penzi získat, musí si ji sjednat ještě před vznikem nároku na starobní penzi. V tom případě je dále povinen vyčlenit na spoření na tuto dávku část svého příspěvku, která nesmí převyšovat podíl určený na starobní penzi. Výplata výsluhové penze je podmíněna také splněním minimální pojištěné doby 15 let.
Odbytné
O odbytné odpovídající výši příspěvků účastníka zhodnocených o výnosy z hospodaření penzijního fondu smí účastník požádat, pokud ukončí penzijní připojištění trvající alespoň 12 měsíců dohodou či výpovědí a zároveň nepřevádí naspořené prostředky do jiného penzijního fondu. Částky státního příspěvku vrací penzijní fond zpět ministerstvu. Odbytné je určeno také ve smlouvě uvedeným osobám, které jsou oprávněny k čerpání pozůstalostní penze, když účastník zemřel, aniž by mu vznikl nárok na penzi. Odbytné náleží také účastníku bez dosaženého nároku na dávky, jehož penzijní fond zanikl bez právního nástupce.
Jednorázové vyrovnání
K jednorázovému vyrovnání dojde, pokud klient splnil podmínky pro čerpání penze a platil příspěvky minimálně po dobu tří let (v případě vypořádaní nároku na invalidní a pozůstalostní penzi), respektive pěti let (v případě starobní penze). Částka, kterou účastník obdrží, se skládá z příspěvků zaplacených účastníkem, státních příspěvků, příspěvků zaměstnavatele a podílu na výnosech z hospodaření fondu.