Objem samotných nezaplacených daní ale klesl, a to meziročně asi o dvě miliardy na 98,4 miliardy korun. Klesl i objem nedoplatků, které úřady odepsaly pro nedobytnost. Největší část nedoplatků připadá na daň z přidané hodnoty, a to 48 miliard korun. Naproti tomu pouhých deset miliónů korun dlužili lidé na dědické dani.

Největší podíl, téměř třetinu nedoplatků, evidovaly pražské úřady, nejméně nedoplatků vedly ve svých účtech úřady v působnosti královéhradeckého finančního ředitelství, a to "jen" 4,8 miliardy korun.

Stát loni nedoplatky vymáhal v téměř třech miliónech případů a dohromady usiloval tímto způsobem získat 68 miliard korun. Úspěšně pro stát dopadlo téměř 554 000 případů, kdy se podařilo získat celkem šest miliard korun.

Ministerstvo uvádí, že s využitím všech dostupných prostředků a za současného stavu zákonů lze vymáháním nedoplatků získat do veřejných rozpočtů nejvýše kolem šesti miliard korun ročně.

V letech 2007 a 2008 se podařilo touto cestou získat 6,05 a 6,33 miliardy korun, v roce 2001 dokonce 6,7 miliardy. Nejvíce úřady vymáhají daň z přidané hodnoty a loni jí takto získaly 3,7 miliardy korun.

Nejúspěšněji se vymáhají menší pohledávky do jednoho milinu a do deseti mili´´onů korun. Nedoplatky nad tuto částku už jsou podle ministerstva vymahatelné jen zčásti a často jsou již zcela nedobytné. Ministerstvo odhaduje, že ke konci loňského roku bylo téměř 50 miliard daňových nedoplatků nedobytných.

Za firmou se zavře voda bez právního nástupce

Hlavními příčinami, proč se stát nemůže k dlužným penězům dostat, jsou například nemajetnost a předluženost dlužníků i nemožnost nalézt nějaký majetek dlužníka. Některé dlužící firmy zanikají bez právního nástupce, dlužníci umírají a jejich pozůstalost je předlužená. V některých případech jsou daňoví dlužníci bez příjmů a bydliště mají nahlášeno třeba na obecním úřadu, uvedlo MF.

Na vývoji daňových nedoplatků i úspěšnosti jejich vymáhání se v loňském roce negativně projevil vliv zpomalení a propadu ekonomiky. Například narostl počet poplatníků, u kterých úřad vymáhal dlužné daně poprvé, i když v minulosti platili bez problémů, uvedlo  ministerstvo financí.

Druhotná platební neschopnost roste

Jednou z hlavních příčin je podle ministerstva nárůst druhotné platební neschopnosti, tedy situace, kdy podnikatel nemůže zaplatit své dluhy, protože jiní neplatí jemu. Důsledkem této situace je i nárůst případů, kdy firmy a podnikatelé skončí s podnikáním. Narůstá také počet exekučních příkazů a následných dražeb.

Ministerstvo také uvádí, že mnoho daňových dlužníků je předluženo a mají závazky k dalším podnikatelům nebo k jiným státním orgánům. V případě občanů se dluhy vůči státu podle ministerstva týkají často sociálně slabých a nemajetných lidí, u nichž není možné zjistit žádný jejich příjem.

Bílí koně

Za dlužnické firmy často jednají nastrčené osoby, které na sebe účast ve firmě přeberou jen formálně. Nevědí nic o stavu firmy, jejích dluzích a její účetnictví nemohou předložit s tím, že ho nemají k dispozici, uvedlo ministerstvo.

Stále častěji se také stává, že firmy ukončí činnost a nezaplatí státu dlužné peníze. Dlužníci pak podnikají ve stejném oboru dál v nově založených firmách, nechávají za sebou nevymahatelné pohledávky a žádný zákon jim to podle ministerstva neznemožňuje.

Dlužníka nenajdou, "bydlí" totiž na obecním úřadě

Některé daňové neplatiče se nedaří dohledat nebo je kontaktovat. Někteří mají adresu nahlášenou třeba na obecním úřadu. V případě firem jsou to společnosti bez skutečného sídla, za které jedná například cizinec. Daň doměřená těmto firmám se již v okamžiku stanovení stává v podstatě nedobytným nedoplatkem, uzavřelo ministerstvo.