Ti, co prosazují výběr podle místa bydliště, chtějí do právního řádu zavést tzv. princip teritoriality. Jednalo by se o omezení činnosti exekutora pouze na jednotlivý okres podle trvalého pobytu dlužníka. Zastánci tvrdí, že by se zlidštil přístup k dlužníkům a zabránilo by se krachu některých malých úřadů.

Větší úřady z hlediska počtu exekucí jim však ostře oponují, že to naopak povede k neúměrnému nárůstu administrativy věřitelů, popření konkurenčního prostředí, a že těm menším úřadům jde jen o to, jak si ze zákona zajistit přežití.

„Mezi kvalitou jednotlivých úřadů, ať již v komunikaci s dlužníky a věřiteli či způsobech a kvalitě vymáhání pohledávek, jsou značné rozdíly. Mnohé z nich neprovádí mobiliární exekuce a ani nezajišťují dražby nemovitostí či movitých věcí. Tuto činnost provádí systematicky v současnosti jen několik náležitě vybavených úřadů,“ řekl Právu ředitel Exekutorského úřadu Přerov Robert Runták.

Mobilní exekuce jsou pákou i na prázdný účet

Mobiliární exekuce a následné dražby zabaveného majetku jsou totiž důležité k vymožení maxima pohledávky věřitele v případě, že má dlužník prázdný účet a nemá ani žádný stabilní příjem.

Pokud by teritorialita byla zavedena, menším úřadům by ze dne na den vzrostl počet exekucí snad až desetinásobně. Zastánci teritoriality se zaštiťují tvrzeními, že chtějí ušetřit dlužníkům na cestovném, kdy exekutor musí jet přes část republiky nebo tím, že se úřady nebudou muset podbízet věřitelům.

„Myslím si, že jde spíše o snahu zachránit si živobytí,“ míní Runták.V roce 2001, kdy byl systém vymáhání pohledávek soudními exekutory zaveden, měli všichni exekutoři stejnou startovní pozici. Ovšem každý z nich se zařídil jinak, a tak právě třeba zrovna přerovský exekuční úřad patří z hlediska počtu exekucí k největším v zemi.

Banky i kraje jsou proti

Proti zavedení teritoriality se staví i velcí věřitelé, jako například banky, protože chtějí mít možnost vybrat si exekutorský úřad podle svého a namísto pár úřadů by musely vést agendu s téměř 130 exekutorskými úřady.

„V důsledku teritoriality by musela skončit naše jistá benevolence vůči férovým dlužníkům, kteří se neschovávají a s bankou komunikují. Dnes jim v případě snahy se dohodnout, odpouštíme penále a úroky z prodlení. Při nízké vymahatelnosti způsobené územním principem bychom si tyto vstřícné kroky nemohli dovolit,“ tvrdí šéf sekce exekučního vymáhání pohledávek v Raiffeisenbank Petr Oliva.

Podle něho by banka navíc byla nově nucena komunikovat se všemi 127 úřady v zemi, přičemž dnes její pohledávky vymáhá sedm úřadů.

„Nedokáži si představit, že bychom museli řešit pohledávky občanů prostřednictvím všech exekutorských úřadů v kraji,“ dodal vedoucí majetkového a správního oddělení z Krajského úřadu Olomouckého kraje Michal Obrusník.