Zaměstnaní důchodci si polepšili

Zaměstnanci, kteří začnou pobírat starobní důchod, totiž mohou beze změny setrvat i nadále v pracovním poměru na dobu neurčitou a současně brát důchod. Zaměstnavatel jim v okamžiku, kdy začnou dostávat důchod, nemůže říct, už o vás nemám zájem a snadno se jich zbavit.

Do 31. prosince 2009 to bylo jinak. Zaměstnanec, který začal pobírat důchod a chtěl pokračovat v práci, nemohl zůstat v pracovním poměru na dobu neurčitou, ale jeho pracovní poměr se musel změnit na dobu určitou, maximálně na rok.

S tím, že vždy po roce bylo možné smlouvu dohodou podle vůle stran buď prodloužit, nebo naopak ukončit. Okamžiku, kdy smlouva končila, tak mohl zaměstnavatel využít a důchodce, o kterého ztratil zájem, se snadno zbavit.

Nyní to tak již nejde. Zaměstnanec, který začne pobírat důchod, má totiž nyní v tomto ohledu zcela stejné právní postavení jako jiní zaměstnanci.

Případnou výpověď lze pracujícímu důchodci dát jen za stejných podmínek jako ostatním zaměstnancům. Jde-li o výpověď podle paragrafu 52 písmeno a až c zákoníku práce, kam patří i výpověď pro nadbytečnost, nebo dojde k dohodě o rozvázání pracovního poměru dohodou z týchž důvodů, přísluší zaměstnanci odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku.

Zaměstnavatelům se změna platná od ledna 2010 rozhodně nelíbí.

Tuto výhodu už samozřejmě nemají ti zaměstnaní starobní důchodci, kteří začali pobírat důchod do konce loňského roku. Ti byli podle tehdy platného zákona nuceni přejít z pracovního poměru na dobu neurčitou na pracovní poměr na dobu určitou.

Pro ně je navíc novinkou, že jejich pracovní vztah s jedním zaměstnavatelem nesmí přesáhnout dobu dvou let. Pokračovat ve stejném pracovním vztahu u téhož zaměstnavatele půjde až po šestiměsíční přestávce.

Dosud to bylo tak, že důchodci mohli mít pracovní vztah uzavřen na jeden rok, ale ten bylo možné opakovat do nekonečna.

Z toho by se na první pohled zdálo, že tato velká skupina zaměstnaných důchodců doplatí na to, že bude muset po dvou letech pracovní vztah na šest měsíců přerušit. Odborníci na zákoník práce přesto vidí cestu, jak ani tato skupina důchodců nebude muset na půl roku přestat u svého zaměstnavatele pracovat. Lze to podle nich vyřešit tím, že se na oněch šest měsíců prostě uzavře jiný pracovní vztah.

Bude-li důchodce v pracovním poměru na dobu určitou, po dvou letech se na šest měsíců uzavře smlouva o pracovní činnosti a naopak. Počítat je ale třeba s tím, že dohody o pracovní činnosti lze uzavřít jen na poloviční počet hodin.

Otázka je, jestli tato „úniková cesta“ pro tuto skupinu důchodců nebude nějakou příští novelizací zákoníku práce zrušena. A to vzhledem k možnému tlaku na trhu pracovních míst.

Problémy s uplynutím dvouleté lhůty mohou nastat už od ledna 2012. Plyne to ze způsobu, jak se tato lhůta počítá.

Příklad: Zaměstnanec Karel Novák pobírá od 1. srpna 2009 starobní důchod. K 31. červenci 2009 proto změnil dohodou pracovní poměr z doby neurčité na dobu určitou na jeden rok.

Pracovní poměr podle ní skončí k 31. červenci 2010.

Pokud zaměstnavatel i Novák budou mít zájem touto formou dál pokračovat v pracovním vztahu, lze smlouvu prodloužit, ale maximálně do 31. 12. 2011. Jde o to, že po novele může jeden určitý vztah trvat celkem maximálně dva roky, přičemž do této lhůty se Novákovi započítá i období 1. leden až 31. červenec 2010, kdy už byla účinná novela, přestože se toto období týká smlouvy uzavřené ještě před novelou.

Připomeňme, že zaměstnavatel má kdykoli možnost vzít důchodce zpět i do pracovního poměrů na dobu neurčitou, ale o to zpravidla nebude mít zájem.

Zaměstnaní důchodci získali od ledna 2010 ještě jednu výhodu. Mohou si totiž prací zvyšovat důchod. Jejich procentní výměra důchodu se o něco málo zvyšuje – o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů. Zvýšení ale náleží vždy až po dvou letech nepřetržitého výkonu činnosti.