Ani v uplynulém týdnu nedalo Řecko finančním trhům odpočinout a negativní dopad stavu řeckých veřejných financí pocítila opět především evropská měna. Na víkendovém zasedání ministrů financí eurozóny bylo rozhodnuto o tom, že bude jen v tomto roce poskytnuto členskými zeměmi až 30 mld. EUR v případě, že tuto pomoc bude Řecko potřebovat. Dodatečných 15 mld. EUR navíc v zápětí přislíbil také Mezinárodní měnový fond. Řecký stát má tedy dostatek finančních prostředků k zabezpečení svého dalšího chodu, což mělo začátkem týdne na finanční trhy blahodárný efekt.

I když riziková prémie, kterou Řecko platí za své půjčky, začátkem týdne klesla, od středy začala znovu růst, aby se v pátek vrátila zpět k úrovním, kterých dosahovala ještě před víkendovým zasedáním ministrů financí eurozóny. Důvodem je nejistota nad případnou aktivací programu, ke které podle německého ministra financí zřejmě bude zapotřebí souhlasného vyjádření německého parlamentu.

A co více, sama pomoc sice může krátkodobě problémy Řecka vyřešit, mezi ekonomy a obchodníky ale stále panují obavy z příliš laxní fiskální politiky dalších členských států eurozóny, jako je například Portugalsko, nebo Španělsko. Také ty by mohly čelit podobným problémům jako Řecko v případě, že by centrální banky začaly postupně utahovat své měnové kohoutky a finanční instituce by si začaly více vybírat, komu a za jaký úrok půjčí.

Evropská měna proto na pozitivní vstup do začátku týdne navázat nedokázala a v pátek již proti pondělku slábla na páru s americkým dolarem o 0,6 %.

Výsledková sezóna a vidina nízkých úrokových sazeb pomohly akciím nahoru

Vedle negativních zpráv z Evropy se však obchodníci dočkali i několika pozitivních údajů, které nakonec dokázaly náladu na finančních trzích stabilizovat.

Ve Spojených státech začala výsledková sezóna, kdy své hospodářské výsledky za 1Q zveřejňují největší americké společnosti. Příjemným překvapením přitom byly především výsledky technologického obra Intel a druhé největší americké banky JP Morgan, které shodně dokázaly překonat očekávání. To nejenže pomohlo k růstu akcií obou společností, ale i k růstu akcií dalších společností, které svá čísla teprve budou reportovat. I díky těmto výsledkům proto nakonec mohly akciové indexy v Evropě i v USA pokračovat v růstovém trendu, když jen německý DAX přidal proti pondělku dalších 0,75 %.

K růstu akciím pomohlo také vyjádření několika členů Výboru pro měnovou politiku americké centrální banky, včetně jejího šéfa Bena S. Bernankeho. Ti v několika svých komentářích znovu trhy ujistili, že zatím nenastal čas pro zvyšování úrokových sazeb, protože je oživení americké ekonomiky stále až příliš křehké. O tom se mohli přesvědčit i sami obchodníci, když pozitivní výsledky maloobchodních prodejů ze začátku týdne následně vystřídala překvapivě slabá data z amerického pracovního trhu, jenž zůstává nadále nejslabším místem americké ekonomiky.

Od nového týdne můžeme čekat opět několik velmi zajímavých událostí. Předně bude pokračovat výsledková sezóna ve Spojených státech, která poodhalí, jak si v 1Q vedly další velké americké společnosti. Zveřejněna však budou také cenná makroekonomická data, v čele s výsledky aktivity ve výrobním sektoru a ve službách členských států eurozóny, předběžnými odhady růstu britského HDP za 1Q, nebo tempem růstu nových objednávek ve Spojených státech.