„Penzijní fondy ve světě v roce 2008 ztratily 23 % hodnoty, zhruba 5,4 biliónu amerických dolarů,“ konstatuje se ve zprávě OECD. Reálný výnos penzijních fondů (očištěný o inflaci) klesl předloni v USA o 26 %. Irsko ztratilo téměř 38 % a Austrálie 27 %.

V Belgii, Kanadě, Maďarsku, na Islandu a v Japonsku, spadly výnosy fondů reálně o více než 20 %. Nejnižší ztráty naopak zaznamenalo Mexiko (asi pět procent) a Česká republika (asi sedm procent).

Důvodem tak velkých rozdílů je odlišná strategie investování. „Tam, kde jsou ztráty nejnižší, převažují investice do vládních dluhopisů. Naopak nejvyšší ztráty vykázaly akcie. V Irsku tvořily akcie dvě třetiny portfolia fondů,“ konstatuje OECD.

Lidé před důchodem přišli o peníze

„Mnoho lidí tak přišlo o významnou část svých úspor na důchod. Nejvíce krize dopadla na lidi těsně před důchodem, kteří mají velkou část svých příjmů na důchod v soukromých fondech v rizikových investicích,“ uvádí zpráva OECD.

Například v Irsku, které zaznamenalo největší propad investic fondů, si řada lidí nemohla kvůli poklesu svých úspor dovolit odejít do penze, jak měli naplánováno. „Řada lidí kvůli tomu odchod do penze odložila,“ řekla Právu irská odbornice na důchody Orlaigh Quinn.

Zvláště tvrdě pak krize dopadá na starší lidi, pokud kromě velké části svých úspor přijdou také o práci. Mají potíže nejen s hledáním nového uplatnění, ale nemají už ani čas, aby čekali, až se jejich penzijní fondy z krize zotaví,“ stojí dále ve zprávě z loňského roku.

V Česku jsou fondy O.K.

Klienty českých penzijních fondů však pokles jejich úspor během krize nepotkal, a to díky zákonné garanci minimálně nulového zhodnocení investic v důchodových fondech, kdy případné ztráty musí dorovnat akcionáři.

„Investiční politika našich penzijních fondů je konzervativní. Fondy trvale udržují většinu portfolia v pevně úročených cenných papírech, jejichž podíl v loňském roce ještě stoupl,“ řekl Právu prezident Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnok.

Nejvíce prostředků účastníků bylo ke konci minulého roku investováno do dluhopisů (81,5 %). Na termínovaných vkladech a účtech bylo 11,3 % spravovaných prostředků a do akcií směřovalo pouze 1,7 % (před začátkem krize to bylo asi 6 %).

Bez šrámu ale krizí neprošly ani veřejné důchodové systémy, upozorňuje OECD. Nárůst nezaměstnanosti a nižší výdělky omezily i jejich příjmy z daní a pojistného. Kvůli nezaměstnanosti se také zvyšuje počet předčasných odchodů do penze. Dopady krize se ale v případě veřejných systému rozloží napříč společností, upozorňují odborníci.

„Čím větší roli hrají fondy a individuální penzijní schémata, hlavně ta definovaná výší příspěvků, tím větší je dopad na jednotlivce,“ shrnuje OECD.