Hlavní obsah

Do dluhů se nejvíce propadají mladí, nejrizikovejší jsou rychlé půjčky

Právo, Jindřich Ginter

Především mladí Češi do 24 let se propadají do dluhové pasti, která se v českých domácnostech začala rozevírat už v roce 2003. Celková dynamika nových úvěrů se sice loni přibrzdila, ale těch po splatnosti citelně narůstá. Nejrizikovější jsou tzv. rychlé půjčky a spotřebitelské úvěry, nejméně pak úvěry ze stavebního spoření.

Článek

Z Bankovního a Nebankovního úvěrového registru vyplývá, že v roce 2009 bylo poskytnuto 226 miliard korun na nové bankovní úvěry, což je o téměř 20 procent méně než v roce 2008.

Registr fyzických osob (SOLUS), evidující dlužníky, rovněž zaznamenal nárůst jejich počtu v roce 2009 o 16 % na 868 tisíc osob. O zhruba čtvrtinu zde ovšem vrostl počet záznamů o nesplácených závazcích na celkem 1,5 miliónu.

Jak dále vyplývá z Bankovního a Nebankovního úvěrového registru, největší podíl dlouhodobě nesplacených závazků mají lidé do 24 let. Nejméně rizikovou skupinou jsou naproti tomu třicátníci.

Nejrizikovější jsou v bankovní sféře provozní úvěry firmám, naopak nejméně rizikové jsou úvěry ze stavebního spoření. U nebankovní úvěrů je největší míra neplacených závazků u operativního leasingu, u fyzických osob jsou nejrizikovější spotřebitelské úvěry.

Kolik lidé dluží po splatnosti soukromníkům a lichvářům, se neví

Už na konci loňského roku vzrostl především podíl dlouhodobě nesplácených závazků na celkovém objemu úvěrů, a to u bankovních úvěrů na bezmála jedno procento a u nebankovních úvěrů dokonce na téměř tři procenta.

To jsou ovšem údaje pouze od finančních institucí monitorujících platební schopnosti těch, kterým půjčují.

U tzv. soukromých investorů a lichvářů, kteří půjčují bez nahlížení do registrů i lidem s problematickou bonitou, jako jsou „matky na mateřské a důchodci“, jak sami inzerují, je však podíl nesplacených půjček podle finančních odborníků ještě výrazně větší.

Soukromí investoři, kteří půjčí komukoliv, nepodléhají žádné centrální evidenci ani dozoru jako banky, nemusejí vést registry platební morálky a často jim kromě vyšších úroků než u bank jde o majetek dlužníků, tedy například byty, které získávají v exekucích.

Půjčovat peníze mimo bankovní sféru může prakticky kdokoliv. Zadlužení lidé, když nedostanou úvěr nebo spotřebitelskou půjčku, jdou obvykle právě za tzv. soukromými investory, a to proto, aby do dvou dnů dostali peníze a mohli tak umořit splátky předchozích půjček.

Ruletu roztočily spotřebitelské půjčky

Za posledních deset let se zadluženost domácností zvýšila osmkrát. Navíc v roce 2009 se podle ČSÚ snížily vklady u bank o téměř čtvrtinu proti roku 2008. Češi už celkem dluží bankám bilión korun, přičemž největší podíl na tom sice mají hypotéky, tedy bezmála 70 %, ovšem vzrůstá míra spotřebitelských půjček, které se používají na bydlení jen minimálně.

V praxi většinou slouží k nákupu méně potřebných věcí a k placení splátek předchozích půjček.

Reklama

Výběr článků

Načítám