Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Tím se rozumí doba od prvního dne po uplynutí lhůty pro podání přiznání za uplynulý rok do posledního dne pro podání přiznání za následující rok. Pokud přiznání nezpracovává daňový poradce, zálohové období začne 1. 4. 2010 a bude trvat do 31. 3. 2011.

Z čeho se počítá

Při výpočtu výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. To je z částky, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl na řádku 74 v daňovém  přiznání.

Pokud však měl též ostatní příjmy podle §10 zákona o daních z příjmů, pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti je vyloučí. Jestliže by ale správce daně neakceptoval daň, jak si ji spočítal poplatník (provedl vytýkací řízení či kontrolu), pak je poslední známou povinností částka, jak ji stanovil platebním výměrem, dodatečným platebním výměrem nebo rozhodnutím o opravném prostředku.

Jak a kdy platit

Zálohy neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč.

Pololetní zálohy (všeobecně vžitý termín, přesněji řečeno dvě zálohy) jsou povinni platit ti, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřekročila 150 000 Kč, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti.

Pololetní zálohy jsou splatné do 15. dne šestého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období, tj. do 15. 6. a 15. 12.

Čtvrtletní zálohy, přesně řečeno čtyři zálohy za zdaňovací období, budou platit ti poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti.

Čtvrtletní zálohy jsou splatné do 15. dne třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Současným nejbližším termínem je tedy shodně s pololetními zálohami 15. červen 2010.

Kombinace příjmů ze zaměstnání a z podnikání

Poplatník, který je vedle podnikání popřípadě pronájmu současně zaměstnán, zálohy neplatí, jestliže dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti (řádek 36a přiznání) je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně (řádek 42 přiznání). Jestliže naopak činí méně než 15 %, platí se zálohy v plné výši. Činí-li 15 % a více, ale méně než 50 %, platí se pololetní či čtvrtletní zálohy v poloviční výši.

Úprava záloh

Poplatník může oprávněně předpokládat, že jeho daňová povinnost v následujícím období bude nižší nebo se dostane dokonce do ztráty. Omezí například své podnikatelské aktivity, ze zamýšlených zakázek sešlo a podobně.
V tomto případě může požádat finanční úřad, aby mu stanovil zálohy jinak, popř. nestanovil vůbec.

Podanou žádost, která nepodléhá správnímu poplatku, by měl podrobně odůvodnit a vhodným způsobem doložit oprávněnost uváděných argumentů. To je velmi důležité, protože daňový subjekt nemůže předpokládat, že mu bude automaticky vyhověno. Správce daně posoudí důvody a na základě toho rozhodne.