Hlavní obsah

Úroky z úvěrů na bydlení sníží daně o desetitisíce korun

Právo, Vladimír Čechlovský

Statisíce lidí splácejí úvěry na bydlení a mají samozřejmě velký zájem o daňový odečet zaplacených úroků. Úspory na dani pak činí i desítky tisíc korun. Ale pozor, ne každý, kdo splácí hypotéku, či úvěr ze stavebního spoření, má na odečet nárok.

Článek

Důvodem je, že zákon stanoví poměrně přísné podmínky. Snahou státu je podpořit bydlení lidí, nikoli jejich investiční zájmy, například získání nemovitosti za účelem jejího dalšího pronajímání, nebo třeba pořízení nemovitosti kvůli rekreaci. Odečty nelze ani

Podmínky pro odečet se liší podle účelu úvěru, proto postupně rozebereme jednotlivé možné případy.

Koupě bytu a domu

Podmínky:  Vlastnictví nemovitosti a trvalé bydlení v ní.

Kdo kupuje byt či dům - je jedno, zda je to starší či nový byt - musí počítat s tím, že odečíst úroky může odečíst jen tehdy, pokud nemovitost celý rok vlastnil nebo spoluvlastnil a užíval k trvalému bydlení vlastnímu či blízkých osob. Těmi jsou manžel, potomci, rodiče či prarodiče obou manželů.

Podmínka vlastnictví po celý rok nemusí být splněna pouze v roce, kdy poplatník nemovitost získal. Jestliže tedy například někdo nemovitost prodá a dál splácí úvěr, tak už si - poprvé za rok prodeje a pak v následujících letech - nemůže odečty z tohoto úvěru uplatnit.

Vlastnictví nemovitosti musí být zapsáno v katastru nemovitostí.

Osoby, které musí užívat nemovitost k trvalému bydlení, jsou výčtem stanoveny v zákonu o daních z příjmů a nelze je rozšiřovat. Nestačí tedy například trvalé bydlení sourozence.

Trvalým bydlením se rozumí faktický stav, nikoli údaj o trvalém pobytu uvedený v občanském průkazu.

Uvedené podmínky se vztahují i na toho, kdo kupuje nový byt stavěný developerem. Tento poplatník může poprvé odečíst úroky až za rok, kdy se stal vlastníkem bytu a současně splňuje podmínku trvalého bydlení. Uplatnit odečty za předchozí roky, kdy úvěr splácel a nesplňoval přitom podmínky pro odečet, ale nemůže ani zpětně.

Výstavbu bytu  a domu

Podmínky: Vlastnit nemovitost stačí až po dokončení stavby, rovněž až poté trvale v ní bydlet.

V případě, že někdo staví byt, rodinný či obytný dům buď svépomocí, anebo si na to najme stavební firmu, je zákon shovívavější. Stavebník může odečet uplatňovat hned od počátku splácení úvěru, ale po zapsání nemovitosti do katastru prokazuje její vlastnictví či spoluvlastnictví a v nemovitosti musí po jejím dokončení (splnění povinností stanovených pro užívání staveb) on nebo jeho blízcí (viz výše) trvale bydlet.

Úroky z úvěru lze uplatnit bez ohledu na to, do kdy, respektive jak dlouho bude stavba trvat nebo trvala a kdy bude, popřípadě byla zkolaudována.

Koupě pozemku

Podmínky: Koupě pozemku je buď součástí koupě bytu nebo domu, nebo na pozemku bude postaven byt či dům s využitím úvěru.

Ve druhém případě je nutné stavbu zahájit do čtyř let od uzavření úvěrové smlouvy. Pokud to není splněno, uplatněné odečty je nutno zpětně „dodanit.“

Opravy a rekonstrukce

Podmínky: Není nutné vlastnictví nemovitosti, ale trvalé bydlení v ní po celou dobu odečtu.

Výjimkou jsou změny stavby, které po dobu stavebních prací svým charakterem trvalé bydlení neumožňují. Odečet může uplatnit i nájemník, který po dohodě s majitelem rekonstruuje byt.“

„Koupě“ družstevního bytu

Podmínky: Poplatník v roce, v němž uplatňuje odečet, užívá byt ke svému trvalému bydlení, nebo výše vyjmenovaných blízkých osob, a rovněž je členem družstva, nebo členem či společníkem společníkem jiné právnické osoby, která vlastní dům.

Privatizace obecního domu

Podmínky: Stejné jako u „koupě“ družstevního bytu, tedy užívání bytu k trvalému bydlení, a poplatník je členem nebo společníkem právnické osoby, která dům privatizuje.

Vypořádání manželů či spoludědiců

Podmínky: Úvěr na vypořádání manželů při rozvodu či na vypořádání spoludědiců se týká nemovitosti a poplatník v daném roce, ve kterém uplatňuje odečet, buď sám, nebo jeho blízcí v nemovitosti trvale bydleli.

Splacení jiného úvěru na bydlení

Podmínky: Úvěr je použit na splacení všech výše vyjmenovaných úvěrů a jsou přitom splněny podmínky pro daný druh bytové potřeby.

Určité nejasnosti panovaly okolo toho, zda lze uplatnit odečet i tehdy, když dojde k  tzv. refinancování hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, jehož cílem je dosáhnout lepší úrokovou sazbu na trhu. Ministerstvo financí ve svém Pokynu D - 324 ze srpna loňského roku uznalo, že i tato praxe směřuje k naplnění bytové potřeby a že tedy lze odečty uznat.

Právo na odečet má jen účastník smlouvy

Nárok odečíst úroky z úvěru na bytové potřeby může jen účastník smlouvy. Ale jen tehdy, když splňuje podmínky pro odečet.

Pokud je účastníků úvěrové smlouvy více, může odečet uplatnit jen jeden z nich nebo více osob - v takovém případě ale jejich podíl na úrocích musí být stejný.

Spotřebitelské úvěry tuto výhodu nemají

Odečty se týkají jen úvěrů ze stavebního spoření, včetně tzv. překlenovacích úvěrů, a dále hypoték a s nimi souvisejících úvěrů - předhypotečních či doplňkových.Úroky například ze spotřebitelských úvěrů na bydlení nelze odečíst.

Podnikání a pronájem

Pokud se celá nemovitost využívá k podnikání či pronájmu, nemůže si poplatník odečíst úroky z úvěrů od základu daně. Úroky lze v tomto případě uplatnit jen jako daňový výdaj k příjmům z podnikání či pronájmu.

Jestliže se bytová potřeba používá současně i k podnikání nebo pronájmu, lze odečet úroků od základu daně uplatnit v poměrné výši.

Výše odečtu

Úroky je možné odečíst až do úhrnného limitu 300 000 korun. Při placení úroků jen po část roku se limit poměrně krátí.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám