Podle jejich názoru se totiž nepodaří srazit výdaje, tak, aby si každoročně nemusel rozpočet půjčovat  na krytí státních výdajů větší sumu než tři procenta HDP.

Hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček na ekonomické konferenci Zlatá koruna v úterý upozornil, že žádná vláda není schopná z roku na rok tak snižovat výdaje, abychom byli připraveni  v roce 2013 začít jednat o přijetí eura.

Ekonom Luděk Niedermayer varoval před absolutním spoléháním na daně vybírané od firem, které by měly posílit příjmovou stránku rozpočtu.

Hospodařit bez schodků se  nepodařilo žádné vládě od roku 1993, od téhož roku trvale různým tempem roste státní dluh, ze kterého jsme kromě úroků nesplatili ani korun, nepřidává optimismu ministr financí Eduard Janota.

Analytik Raiffeisenbank Aleš Michl upozorňuje na fakt, že občas příliš často a ochotně svádíme rostoucí dluhy na krizi. Přitom však její podíl na zadlužení veřejných financí je zhruba 17 procent rozpočtu. Větší příčinou zadlužování země, představuje tzv. strukturální dluh, který se na schodcích  podílí až 83 procenty.

Strukturální dluh nám říká, že každý rok utratíme více než kolik skutečně vybereme na daních. Srazit rychle výdaje je politicky neprůchodné, soudí a ostatní analytici s ním souhlasí. Pokud se prosadí reformy, budou pozvolné, výdaje budou klesat pomalu, rozhodně to nebude do roku 2016.

Politici vládnou čtyři roky a kvůli předčasným volbám občas i kratší období. "Politici proto preferují krátkodobý pohled na problémy," říká analytik Next Finance Vladimír Pikora.

Euru se vzdalujeme

„Politici slibují ozdravení veřejných financí už léta. Ani levice ani pravice veřejné finance neozdravila. Problémy před sebou všichni jen sunuli. Pokud se podíváme zpět, kromě roku 2011 byly v intervalu 2009 až 2017 politiky označeny coby termíny přijetí eura už všechny roky. Proč by těmto termínům měl ještě někdo věřit? ČR se k euru neblíží, vzdaluje se od něj,“ dodává Pikora.