Hlavní obsah

Čerpání dotací z EU bude jednodušší

Právo, gin

Získávání evropských dotací by mělo být do budoucna jednodušší. Vláda v pondělí schválila návrh, který má usnadnit čerpání peněz ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Jedná se o administraci schvalovacích procedur, finančního plánování a řízení, kontrolní činnost a řešení nesrovnalostí.

Článek

"V budoucnosti se můžou přesunout také peníze mezi jednotlivými operačními programy. Dotace z oblastí, které dosud v čerpání příliš úspěšné nejsou, by tak umožnily plnit jiné priority. Česko může v nynějším rozpočtovém období získat z Bruselu až 26,7 miliardy eur, což je v závislosti na kurzu kolem 700 miliard korun," uvedla ČTK.

"V budoucnosti se můžou přesunout také peníze mezi jednotlivými operačními programy. Dotace z oblastí, které dosud v čerpání příliš úspěšné nejsou, by tak umožnily plnit jiné priority. Česko může v nynějším rozpočtovém období získat z Bruselu až 26,7 miliardy eur, což je v závislosti na kurzu kolem 700 miliard korun," uvedla ČTK.

"V budoucnosti se můžou přesunout také peníze mezi jednotlivými operačními programy. Dotace z oblastí, které dosud v čerpání příliš úspěšné nejsou, by tak umožnily plnit jiné priority. Česko může v nynějším rozpočtovém období získat z Bruselu až 26,7 miliardy eur, což je v závislosti na kurzu kolem 700 miliard korun," uvedla ČTK. Jak již Právo dříve opakovaně upozorňovalo, cesta k evropským dotacím je stále složitá.

"V budoucnosti se můžou přesunout také peníze mezi jednotlivými operačními programy. Dotace z oblastí, které dosud v čerpání příliš úspěšné nejsou, by tak umožnily plnit jiné priority. Česko může v nynějším rozpočtovém období získat z Bruselu až 26,7 miliardy eur, což je v závislosti na kurzu kolem 700 miliard korun," uvedla ČTK. Jak již Právo dříve opakovaně upozorňovalo, cesta k evropským dotacím je stále složitá.

Například téměř dvě miliardy eur, zhruba 50 miliard korun, by na budování vodohospodářských staveb měla ČR získat z fondů EU v rámci Operačního programu životní prostředí pro léta 2007– 2013. Za poslední dva roky bylo ale z fondů vyčerpáno pouhých 200 miliónů korun, tedy ani půl procenta z této částky.

Podle Ministerstva životního prostředí ČR ale údajně situace tolik dramatická není. Velká část vyčleněných financí již byla tzv. alokována, což ovšem v praxi znamená pouze to, že prostředky byly formálně odsouhlaseny různými výbory a orgány tohoto programu. Jejich skutečné využití v praxi je však ve většině případů na míle vzdálené.

Nepřehledné podmínky

Od roku 2007 bylo žadatelům reálně alokováno necelých 5,5 miliardy korun, tedy pouze deset procent z alokovaných finančních prostředků, přičemž proplacen byl pouze malý zlomek.

Jak spočítat, zda nemusíte část dotace vrátit?

Navíc začne-li příjemce dotace – firma, město nebo obec, na dané akci vytvářet zisk, hrozí mu, že bude muset část peněz vrátit. Podmínky jsou ale nepřehledné.

V předchozím programovacím období se o projektech vytvářejících příjem příliš nemluvilo. Příjmy sice byly sledovány a projekty, které je vytvářely, pak neměly nárok na plnou výši dotace z EU. Místo obvyklých 75 % spolufinancování dostaly pouze čtyřicet, ale nezáleželo na tom, jak velký zisk generují.

V předchozím programovacím období se o projektech vytvářejících příjem příliš nemluvilo. Příjmy sice byly sledovány a projekty, které je vytvářely, pak neměly nárok na plnou výši dotace z EU. Místo obvyklých 75 % spolufinancování dostaly pouze čtyřicet, ale nezáleželo na tom, jak velký zisk generují.

V současném programovacím období, pro léta 2007–2013, se však na příjmy při výpočtu výše podpory, na niž je nárok z EU, hledí mnohem důrazněji. Žadatelům, kteří tento nový faktor opomenou, se může stát, že budou muset část peněz vracet.

Z článku 55 evropského nařízení č. 1083 /2006 vyplývá, že projekt nesmí podléhat pravidlům o veřejné podpoře. Pokud to tak je a jedná se o projekty zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli nebo ty, které zahrnují prodej či pronájem pozemků nebo budov, případně jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu, pak jde o projekty vytvářející příjem.

V těchto případech musí žadatel o podporu provést poměrně složitý výpočet, který určí, o kolik peněz si vlastně EU může říci.

Ve výpočtu je nově počítáno s jeho ziskem, který pak sníží celkovou částku, o kterou si může žádat. Jde o výpočet takzvané finanční mezery, která vyjadřuje tu část investičních nákladů na projekt, která nemůže být financována samotným projektem a na niž si tedy musí žadatel najít jiné zdroje.

Příklad

Například obec se rozhodne provozovat sportovní areál. Součástí jejího projektu je za přispění unijních peněz postavit sportovní halu, která bude přístupná veřejnosti. Ta za její využívání bude platit. Jde tedy o projekt vytvářející příjem a bylo u něj vyloučeno, že se bude jednat o veřejnou podporu.

Celkové výdaje na projekt jsou spočítané na zhruba 18,4 miliónu korun a předpokládané příjmy na 5,5 miliónu korun. Při maximální míře dotace ve výši 85 %, kdy tato míra dotace je vypočítána ze způsobilých veřejných výdajů, které v tomto případě činí 17,5 miliónu korun, by obec měla nárok pouze na cca 12,3 miliónu korun.

Obec si tak musí dát pozor, jinak by vracela 5,2 miliónu korun, jak plyne po provedení výpočtu metodou finanční mezery.

Finanční mezera

Výpočet pomocí finanční mezery se používá u projektů, jejichž příjmy lze objektivně odhadnout předem.

Výpočet pomocí finanční mezery se používá u projektů, jejichž příjmy lze objektivně odhadnout předem.

Například bude-li cílem projektu oprava kulturní památky, která je následně za poplatek (vstupné) zpřístupněna návštěvníkům, bude odhad příjmů proveden jako součin výše vstupného a očekávaného počtu návštěvníků. U projektů, jejichž příjmy nelze z objektivních důvodů odhadnout předem, musí být příjmy vytvořené daným projektem do pěti let od ukončení projektu odečteny od způsobilých výdajů vykázaných komisi.

O projekty, kdy příjem nelze odhadnout předem, by se mělo ale jednat pouze ve výjimečných situacích. A to u projektů, které jsou zaměřené na inovace, výzkum a technologický rozvoj.

O projekty, kdy příjem nelze odhadnout předem, by se mělo ale jednat pouze ve výjimečných situacích. A to u projektů, které jsou zaměřené na inovace, výzkum a technologický rozvoj.

Při podrobnějším nastudování pravidla vyvstává řada otázek, na které podle MMR v mnoha případech nemá jednoznačnou odpověď ani sama Evropská komise.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám