Článek
Nechtěnou pozornost si v týdnu vysloužilo Řecko. Tomu pohrozily ratingové agentury Standard & Poor's a Moody’s dalším snížením ratingu, a to možná již do konce příštího měsíce. Rating by přitom mohl být snížen až o dva stupně, protože podle názoru agentur zatím nic nenasvědčuje tomu, že by mělo Řecko být schopno snížit deficit rozpočtu na slíbených 8,7 % HDP.
Dalším snížením ratingu by se ale Řecko dostalo do velmi složité situace. Nejenže by se vládě prodražilo další zadlužování, ale problémy by mohl mít i řecký bankovní sektor. Tamní banky, které vlastní nemalou část řeckého dluhu, by mohly ztratit přístup k likviditě od Evropské centrální banky, která hodlá již v tomto roce zpřísnit požadavky na zástavu, kterou je ochotna akceptovat ve svých refinančních operacích.
Obavy z dalšího vyostřování situace v Řecku proto znovu negativně dolehly na finanční trhy a také na evropskou společnou měnu, která se na páru s dolarem propadla až na jednoleté minimum. Jak ale ukázaly i minulé dny, Řecko není zdaleka jediným problémem, který evropskou měnu v současnosti svazuje.
Ekonomika eurozóny ztrácí dech
Druhým, a možná ještě větším, je ekonomická situace eurozóny, které začátkem roku zdá se začíná docházet dech. To potvrzují především výsledky z Německa, kde se nečekaně propadnul index podnikatelské důvěry (IFO), který tak v únoru klesal poprvé po jedenácti měsících. Ve Francii navíc začátkem roku výrazně klesly spotřebitelské výdaje, a jak ve své čtvrteční statistice uvedla Evropská centrální banka, komerční banky v eurozóně zatím stále nejsou ochotny úvěrovat domácnosti a firmy.
Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem a firmám totiž v lednu kleslo na -0,6 %, což bylo hluboko pod očekávaným růstem o 0,1 %. Byla to přitom právě ochota bank úvěrovat, která stála za růstem eurozóny v minulých letech, a proto dávají tyto výsledky do dalších měsíců vidině přesvědčivého oživení ekonomické aktivity jen velmi malou důvěryhodnost.
Podobně slabá čísla ale v týdnu začala přicházet také ze Spojených států, což vzhledem k velikosti americké ekonomiky a jejího významu pro oživení ve světě, finanční trhy vylekalo ještě daleko více.
Nejslabší místa americké ekonomiky, kterými je trh s bydlením a trh práce, začínají opět slábnout. Podle středečních výsledků se prodeje nových domů propadly zpět ke hranici 300 tisíc a jsou nyní nižší, než v lednu loňského roku, kdy se dostaly na historické minimum. Ještě v druhé polovině roku přitom prodeje nových domů dokázaly růst a vystoupat na 400 tisíc.
O moc lépe si nevede ani trh práce
Obavy z toho, že zůstane ještě dlouhou dobu slabý, podtrhly výsledky počtu nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti, které rostly na nejvyšší úroveň od loňského listopadu. Alarmujícími byly ale rovněž výsledky amerických nových objednávek, které nasvědčují tomu, že poptávka firem po zboží dlouhodobé spotřeby začala v lednu opět klesat.
Nově příchozí ekonomická data tedy znovu potvrdila, že zatím největší světové ekonomiky nestojí pevně na svých vlastních nohou. To ale jen zvyšuje obavy z dalších měsíců, kdy začnou pozvolna odeznívat stimuly, kterými jejich růst dosud podpíraly jednotlivé vlády a centrální banky. I proto se akciové indexy v minulém týdnu znovu propadaly, když jen celoevropský eurostoxx50 ztrácel v pátek proti pondělku 2,7 %.
Od příštího týdne můžeme čekat rovněž záplavu nových dat, která pomohou nahlédnout pod pokličku ekonomického oživení v USA a Evropě. Například eurozóna zveřejní výsledky CPI a maloobchodních prodejů a Spojené státy nabídnou velmi očekávanou únorovou změnu zaměstnanosti, společně ukazateli aktivity ve výrobním sektoru a sektoru služeb.
Za pozornost pak bude určitě stát také rozhodování o úrokových sazbách, nad kterými se v týdnu sejde Evropská centrální banka a Bank of England. Ty možná obavy obchodníků potvrdí a naznačí, že ta správná doba pro opětovné zvyšování úrokových sazeb je kvůli slabému růstu stále ještě velmi vzdálená.