Vyplývá to z konkrétního rozsudku Nejvyššího soudu ČR. „Kdo jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem,“ konstatuje se v judikátu Nejvyššího soudu ČR.

Představitelé podniků by proto měli být značně obezřetní při svých obchodních jednáních týkajících se veřejných zakázek a financí, neboť, jak se ukazuje, „posílání malé domů“ v případě veřejných zakázek je běžným jevem.

Celkem 60 procent malých a středních podniků se totiž podle průzkumu Asociace malých a středních podniků domnívá, že veřejnou zakázku není možné získat bez provize nebo úplatku. Podle průzkumu se standardně posílá devět až 15 procent z ceny.

K naplnění skutkové podstaty trestného činu úplatku se přitom nevyžaduje souhlas druhé strany s přijetím úplatku, dokonce nehraje roli to, že třeba úplatek onu věc ve veřejném zájmu nakonec neovlivnil, či byl předán až zpětně.

„Za úplatek je kromě toho považována i protislužba či jiné zvýhodnění,“ připomíná právník Karel Havlíček z odborného měsíčníku Česká judikatura.

K definici toho, co znamená „žádá úplatek“, stačí jakékoliv jednání, z něhož je patrno, že pachatel úplatek očekává a chce.