Kdy daně platí i důchodci

Důchodci, kteří vedle důchodu neměli loni žádné další zdanitelné příjmy, budou muset vyplnit přiznání jen v ojedinělých případech.

Od 1. ledna 2009 se totiž zvýšila hodnota osvobozených příjmů z pravidelně vyplácených důchodů na 36násobek minimální mzdy platné k prvnímu dni příslušného kalendářního roku. To znamená, že za rok 2009 bude důchod osvobozen až do 288 000 Kč, což odpovídá měsíční částce 24 000 Kč.

Do tohoto limitu se nepočítá příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, zvláštní příspěvek ke starobnímu důchodu poskytovaný účastníkům odboje ani zpětně doplácený důchod.

Nadále platí, že povinnost podat přiznání nevzniká ani tehdy, pokud roční příjmy důchodce, kromě osvobozených příjmů (tj. 288 000 Kč) a příjmů vybíraných srážkovou daní, nepřesáhly 15 000 Kč. Pokud někdo tuto hranici překročí, bude muset vyplnit přiznání. Zdaleka to ale ještě neznamená, že bude platit daň.

Vysoká základní sleva ve výši 24 840 Kč totiž „vynuluje“ při 15 % sazbě daně daňový základ ve výši 165 600 Kč (15 % ze 165 600 činí právě 24 840 Kč).

Ze součtu osvobozeného příjmu 288 000 Kč a "vynulované" částky 165 600 vyplývá,  že důchodce nebude platit žádnou daň, i kdyby za loňský rok pobral důchod v celkové výši 453 600 Kč (to odpovídá měsíčnímu důchodu 37 800 Kč).

Pokud chodí důchodce dál do práce, platí pro něho totéž, co pro všechny zaměstnance.

Přiznání nepodává, pokud u svého zaměstnavatele podepsal při nástupu prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti, nemá-li při tom jiné zdanitelné příjmy (tj. z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu či ostatní příjmy) vyšší než 6000 Kč za rok, nebo pokud ho sice nepodepsal, ale jeho hrubá mzda ve všech  jednotlivých kalendářních měsících nepřesáhla 5000 Kč. V tomto případě zaměstnavatel zdanil jeho výdělek srážkovou daní 15 %. Tento příjem do přiznání již nepatří.

Důchodce by mohl daň získat zpět jen prostřednictvím ročního zúčtování záloh daně, o které by požádal posledního zaměstnavatele nejpozději do 15. února a současně by dodatečně podepsal prohlášení k dani.

Přiznání nemusí dávat ani tehdy, jestliže u zaměstnavatele podepíše prohlášení k dani a u jiného zaměstnavatele (kde například bude zaměstnán na dohodu o provedení práce) jeho mzda nepřekročí v kalendářním měsíci 5000 Kč. Tento druhý zaměstnavatel mu srazí 15 % a tím bude jeho povinnost vyrovnána.

Ve všech ostatních případech, kdy pobíral příjmy současně od dvou či více plátců, daňové přiznání musí podat. Tuto povinnost má i tehdy, pokud nepodepsal prohlášení k dani a alespoň v jednom měsíci jeho výdělek převýšil 5000 Kč hrubého (zaměstnavatel mu srazil zálohu na daň ve výši 15 %).

Důchodce na tomto „papírování“ v řadě případů vydělá a dostane sraženou zálohu od finančního úřadu nazpět. Jak je to možné? Základem daně u příjmů ze závislé činnosti je takzvaná superhrubá mzda, tj. hrubá mzda navýšená v roce 2009 o 34 %, to je o pojistné, které musel za zaměstnance uhradit zaměstnavatel. Dodejme, že se toto navýšení daňového základu nevztahuje na příjmy z dohod o provedení práce.

Superhrubá mzda 165 600 Kč, která díky slevě nezakládá daňovou povinnost, odpovídá loňské roční hrubé mzdě 123 582 Kč. To znamená, že důchodci vyjde nulová roční daň, pokud si za rok vydělal až do této částky za předpokladu, že kromě toho neměl žádné další zdanitelné příjmy.

Podívejte se, jaké výdajové paušály 2010 se vás týkají

Pokud roční příjmy podnikatele přesáhly 15 000 Kč (vyjma příjmů osvobozených a zdaněných srážkovou daní), musí podat přiznání. Stejnou povinnost má podle zákona i tehdy, jestliže příjmy tuto hranici nepřekročily, ale vykazuje daňovou ztrátu. Totéž platí i pro poplatníka s příjmy z pronájmu.

Lze však předpokládat, že naprostá většina důchodců, kteří si přivydělávají podnikáním, žádnou daň za rok 2009 platit nebude. Výrazným způsobem k tomu přispělo zvýšení výdajových paušálů u řemeslných živností na 80 % a u ostatních podnikatelů na 60 %.

Jestliže tedy řemeslník – důchodce za rok 2009 dosáhl příjmy 828 000 Kč a uplatní k tomu výdaje 80 % (662 400 Kč), vyjde mu základ daně 165 600 Kč.

Daň vypočtenou z této částky vynuluje sleva na dani. Obdobně nic platit nebude důchodce – „paušalista“ s neřemeslnou živností, jestliže měl příjmy až do výše 414 000 Kč. Z daňové povinnosti vyklouzne i podnikatel, který vedl daňovou evidenci a rozdíl mezi příjmy a výdaji nepřesáhl 165 600 Kč. Dodejme, že je to tehdy, pokud vedle toho neměli žádné další zdanitelné příjmy.

U příjmů z pronájmu se v roce 2009 výdajový paušál 30 % nezvýšil. Bez daně vyjde poplatník, který dosáhl ročních příjmů z pronájmu ve výši 236 700 Kč, uplatní 30 % paušální výdaje, nebo uplatňoval skutečné výdaje a rozdíl mezi příjmy a výdaji opět nepřekročil 165 600 Kč.

Pokud důchodci splňují zákonem stanovené podmínky, mohou si základ daně snížit jako každý jiný poplatník o odčitatelné položky na dary, životní nebo penzijní pojištění, o úroky z úvěrů na bytové potřeby.

Mohou využít slevu na manželku žijící v domácnosti s poplatníkem ve výši 24 840 Kč, jestliže manželka neměla vlastní příjem za zdaňovací období přesahující 68 000 Kč. Pokud je manželka držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně – zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce (průkaz ZTP/P), částka 24 840 Kč se zvyšuje na dvojnásobek.

Důchodci mohou uplatnit daňové zvýhodnění, vyživují-li ve společné domácnosti nezletilé dítě nebo dítě zletilé do 26 let, které studuje.

V tomto případě se hranice příjmů, kde nebudou platit žádnou daň, ještě zvýší.

Pravidelně vyplácený invalidní důchod je do ročního úhrnu 288 000 Kč osvobozen od daně. I v tomto případě se totiž jedná o příjem vyplácený z důchodového pojištění.

Poplatník, který pobíral částečný nebo plný invalidní důchod a bude  za rok 2009 podávat daňové přiznání, má nárok na tyto daňové slevy:

24 840 Kč

– základní sleva na poplatníka

2520 Kč

2520 Kč – jestliže poplatník:

2520 Kč – jestliže poplatník: a)    pobíral částečný invalidní důchod (od letošního roku invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně), nebo

b)    pokud zanikl nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu

5040 Kč

5040 Kč – jestliže poplatník:

5040 Kč – jestliže poplatník: a)    pobíral plný invalidní důchod (od letošního roku invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně) , nebo

5040 Kč – jestliže poplatník: a)    pobíral plný invalidní důchod (od letošního roku invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně) , nebo b)    pobíral jiný důchod, jehož jednou z podmínek pro přiznání je plná invalidita (od roku  2010 invalidita ve třetím stupni). Za jiný důchod se považuje podle zákona o důchodovém pojištění vdovský (vdovecký) důchod, na který má vdova (vdovec) nárok, je-li  plně invalidní, nebo

5040 Kč – jestliže poplatník: a)    pobíral plný invalidní důchod (od letošního roku invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně) , nebo b)    pobíral jiný důchod, jehož jednou z podmínek pro přiznání je plná invalidita (od roku  2010 invalidita ve třetím stupni). Za jiný důchod se považuje podle zákona o důchodovém pojištění vdovský (vdovecký) důchod, na který má vdova (vdovec) nárok, je-li  plně invalidní, nebo c)    pokud zanikl nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu plného invalidního důchodu a starobního důchodu

d)    je podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o invalidní důchod byla Českou správou sociálního zabezpečení (Úřadem důchodového zabezpečení) sice zamítnuta, ale z jiných důvodů než proto, že je invalidní.

16 140 Kč

16 140 Kč -  jestliže je držitelem průkazu ZTP/P. Tato sleva se uplatní, i když poplatník nepobírá invalidní důchod. Pokud držitel průkazu ZTP/P pobíral současně invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod, slevy se kumulují. Například průkaz ZTP/P spolu s plným invalidním důchodem a základní slevou představuje celkovou slevu na dani  46 020 Kč.

Invalidní důchodce může rovněž uplatnit odečty a slevy na dani za stejných podmínek, jako ostatní poplatníci.

Zákon poskytuje daňové slevy poplatníkům, kteří jsou invalidní, nikoli kteří vyživují invalidní osoby. To znamená, že slevu na částečnou či plnou invaliditu může uplatnit poplatník pouze z titulu své vlastní invalidity, nikoli manželky nebo dítěte.