Článek
Rozdíl je pouze v limitu těchto zdanitelných příjmů, kdy nastává povinnost podat přiznání. Zatímco u zaměstnanců, včetně například zaměstnaných důchodců, zaměstnaných osob v domácnosti či studentů, je to částka 6000 korun ročně, u ostatních poplatníků je limitem 15 000 korun ročně.
Zaměstnancům však dále může vzniknout povinnost podat přiznání v určitých případech i tehdy, když mají příjmy jen ze zaměstnání. Na ty se nyní zaměříme.
Souběžní zaměstnavatelé
Zaměstnanec je povinen podat přiznání, pokud měl v loňském roce více zaměstnavatelů najednou. Například měl jednoho „hlavního“ a u druhého si přivydělával, například na dohodu o pracovní činnosti či o provedení práce.
Výjimkou je případ, že u žádného z vedlejších zaměstnavatelů mzda ani v jednom měsíci nepřesáhla 5000 korun hrubého měsíčně. Jde o to, že pokud mzda nepřesáhla tento limit, zaměstnavatel, u něhož není podepsáno prohlášení k dani, uplatní srážkovou daň 15 procent a příjem zdaněný srážkovou daní již nepatří do přiznání.
Příklad: Pan Novotný je zaměstnán ve firmě Nářadí, kde má podepsáno i prohlášení k dani. Současně si přivydělává na omezený počet hodin jako vrátný v jedné obchodní firmě, kde si na dohodu o pracovní činnosti vydělá 10 000 korun měsíčně. Musí proto podat přiznání.
Nepodepsané prohlášení
Měl-li zaměstnanec naproti tomu loni několik zaměstnavatelů postupně za sebou, nemusí podávat přiznání, jestliže měl u všech zaměstnavatelů podepsáno prohlášení k dani, kterým se uplatňují slevy na dani. Anebo u některého z těchto zaměstnavatelů sice neměl podepsáno prohlášení k dani, ale nevydělal si u něho více než 5000 korun měsíčně. I tento zaměstnavatel mu totiž zdanil příjmy srážkovou daní 15 procent.
Podat přiznání musí i zaměstnanec, který měl loni jednoho zaměstnavatele, vydělal si víc než 5000 korun hrubého měsíčně a nepodepsal u něho prohlášení k dani.
Nebylo-li někde podepsáno prohlášení k dani, lze se ale vyhnout podání přiznání tak, že zaměstnanec dodatečně za loňský rok podepíše prohlášení k daní, a to do 15. února 2010. Ale pozor, zaměstnanec může mít za určité období současně podepsáno jen jedno prohlášení.
Jde-li jen o slevy a odečty, stačí účtárna
Naopak pouze kvůli uplatnění slev na dani a daňových odečtů žádný zaměstnanec nemusí podávat přiznání, protože mu to všechno v rámci tzv. ročního zúčtování záloh daně vyřídí mzdová účtárna. Podmínkou je, že má podepsané prohlášení k dani a požádá o to do 15. února. Je tedy ještě zhruba čtrnáct dní na to o roční zúčtování daně požádat. Současně je ale nutné předložit všechny požadované doklady.
Mzdová účtárna v rámci ročního zúčtování jednak zohlední všechny slevy na dani, které bylo možné loni započítat průběžně, jednak slevy na dani a odpočty, které lze započítat až po skončení roku.
Základní sleva na poplatníka – 24 840 korun ročně – se vždy započítá v celoroční výši, i když pracovník nebyl zaměstnán celý rok. Obdobně u studenta je možné odečíst celoroční slevu na dani 4020 Kč, i když měl třeba příjem jen dva letní měsíce (za předpokladu, že byl studentem po celý rok).
Sleva na dani na vyživovanou manželku (manžela), která neměla loni vlastní příjmy vyšší než 68 000 korun činí 24 840 Kč ročně. Z daňových odečtů lze uplatnit odečet úroků z úvěrů na bydlení, odečet plateb na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění, odečet hodnoty darů a odborových příspěvků.
Měl-li někdo loni více zaměstnavatelů postupně za sebou, žádost o roční zúčtování podává u posledního z nich a od ostatních zaměstnavatelů k tomu přinese potvrzení o zdanitelných příjmech a zaplacených zálohách.