Důvodem bylo prohlášení Baracka Obamy, který pošle americkým zákonodárcům návrh rozsáhlé reformy finančního sektoru. Ta by se měla týkat především bankovních institucí, kterým chce Obama zakázat spravování hedgeových fondů. Na banky by měly být navíc uvaleny přísné limity v rámci obchodování na vlastní účet v případě, že by zároveň spravovaly depozita svých klientů. Obama se tak snaží oddělit tradiční model bankovnictví od bankovnictví investičního, na což akcie amerických bank, které provozují oba tyto modely, reagovaly ve čtvrtek prudkým výprodejem.

Banky byly přitom během celého týdne jedním z hlavních terčů pozornosti obchodníků. Největší finanční ústavy v USA totiž v minulých dnech zveřejňovaly hospodářské výsledky, které nabídly poměrně smíšená čísla. Dvě ze tří největších amerických bank, Citigroup a Bank of America, zakončily poslední čtvrtletí minulého roku ve ztrátě, která však byla jen o něco málo vyšší, než jakou obchodníci očekávali. [celá zpráva]

Do červených čísel se banky dostaly díky splacení dřívější půjčky od americké vlády a především díky dalším odpisům nekvalitních úvěrů. Přestože ztráty na úvěrech byly v obou případech nižší než v minulém čtvrtletí, celková výše problematických úvěrů zůstává stále velmi vysoká a další osud bank bude hodně záviset na tom, zdali se americká ekonomika bude schopna i v nadcházejícím roce postupně zotavovat.

Prudký růst Číny

Důvod k opatrnosti však neměli obchodníci pouze díky zprávám přicházejícím ze Spojených států. Z Číny přišly v minulých dnech výsledky tempa růstu HDP, které podle nejnovějších čísel v posledním čtvrtletí minulého roku zrychlilo meziročně z 9,1 % na 10,7 %.

Co mohlo na první pohled vypadat jako dobrá zpráva, však dostalo jiný rozměr poté, co obchodníci zjistili, že společně s HDP začínají výrazně stoupat také spotřebitelské ceny. Prosincový index spotřebitelských cen totiž meziročně zrychlil na 1,9 % a o čtyři desetiny překonal většinová očekávání.

Ještě před dvěma měsíci přitom CPI meziročně klesal o 0,5 %. Zvýšené tempo růstu cen proto vyvolává obavy, že by Čínská centrální banka v blízké době mohla začínat utahovat monetární kohoutky a utlumovat masivní úvěrovou expanzi, která v Číně zavládala v minulém roce a která je hlavním zdrojem čínského růstu. Nijak pozitivní data navíc nepřišla ani z Evropy. Expanze sektoru služeb v zemích eurozóny se totiž v prosinci poprvé po čtyřech měsících dočkala útlumu.

Pátým měsícem v řadě pak klesal index německé důvěry investorů, což pouze potvrdilo obavy těch obchodníků, kteří očekávají, že by eurozóna v druhé polovině tohoto roku mohla začít opět zpomalovat.

Negativní nálada se v týdnu jasně promítla na všechny finanční trhy. Jen v USA tak ve čtvrtek uzavřely akciové indexy proti pondělku níže o 1,5 %, zatímco se růstu cen dočkala bezpečná aktiva, jakými jsou například americké státní dluhopisy.

To pomohlo americkému dolaru, který se na páru s evropskou měnou dostal na půlroční maximum 1,41 EUR/USD a jen od začátku prosince k euru zpevnil o více než 6 %. Růst dolaru na páru s eurem přitom značně ulehčuje nervozita obchodníků ohledně situace v Řecku, která na evropskou měnu tvrdě doléhá již od začátku minulého měsíce.

Hůře si v týdnu vedla také česká měna. Ta společně s ostatními středoevropskými měnami, které jsou obchodníky stále vnímány jako riziková investice, oslabila k dolaru až k ceně 18,40 Kč, zatímco k euru slábla na 26,03 Kč.

Čeká se na výsledky HDP

Od nového týdne můžeme, vedle další série korporátních zpráv z USA, čekat i několik velmi zajímavých makroekonomických údajů. Ostře sledovanými budou především první odhady HDP za 4. čtvrtletí, které zveřejní Británie a v pátek také Spojené státy. Z USA přijdou ještě výsledky nových objednávek zboží dlouhodobé spotřeby a v polovině týdne bude o úrokových sazbách rozhodovat americká centrální banka.