U zboží tato povinnost zůstává s tím, že se výkazy musí odevzdávat každý měsíc. Zásadní změna je však i v tom, že DPH hradí nově společnost, která službu přijímá a ne ta, co ji poskytuje.

Evropská komise tak chce mít o DPH ještě větší přehled v rámci svého systému daňového hlášení INTRASTAT, a omezit tak fixlování s DPH. Podle představitelů firem je to ale jen zbytečná obstrukce, která podniky zatíží administrativou navíc, ale daňové úniky neomezí.

Pokud například česká poradenská firma nabízí své služby plátci DPH v Německu, daň se proplatí německému bernímu úřadu, napsal internetový EurActiv. Zamotat hlavu to může například společnostem, které hodlají „outsourcovat“ část svých služeb do Indie, kde pojem DPH neznají. Až dosud tak tuto daň platit nemusely, což se ovšem nyní změnilo. Na služby se nyní vztahují pravidla v zemi jejich příjemce.

Klíčová otázka

Podle předsedy Mezinárodní obchodní komory v ČR Jaromíra Drábka to vede akorát k tomu, že se ve složitějších pravidlech nikdo nevyzná, zátěží jsou pak hlavně pro malé a střední podniky, které se dodatečnému papírování nevyhnou. „Proč mají například platit různé zásady pro vykazování zboží a služeb?“ ptá se Drábek na EurActiv v narážce na to, že výkazy o prodaném zboží se musí kompletovat každý měsíc, zatímco u služeb stačí dodat dokumenty jednou za čtvrt roku. 

Podle něho je sice chvályhodné, že se Komise snaží pomocí pečlivé evidence DPH, elektronizace registrů a jejich propojování omezit daňové podvody, které podle ní činí jen u DPH asi šedesát miliard eur ročně.

Měla bych však také myslet na slibované zjednodušování a sjednocování pravidel. To by v roce důležitém pro nastartování ekonomického růstu jistě pomohlo.