Ústavní soud ovšem loni v listopadu konstatoval, že „použití daňové kontroly nemůže být zcela svévolné, nýbrž je třeba vyžadovat existenci správcem daně formulovaných důvodů k jejímu zahájení, tj. existenci konkrétních pochybností či podezření, že daňovým subjektem původně přiznaná a správcem daně vyměřená daň je nižší, než by měla být“.

Daňový kalkulátor pro živnostníky

„Provedení daňové kontroly podle názoru Ústavního soudu tedy musí být odůvodněno existencí konkrétního podezření, přičemž existence takového podezření by měla být zachycena v protokolu o ústním jednání, jehož předmětem je zahájení daňové kontroly,“ tvrdí
Jana Jarešová z Ústředního finančního a daňového ředitelství ministerstva financí.

Připravte se na namátkovou kontrolu

Podle ní je velký rozdíl v pojmech „namátková kontrola“ a „přepadová kontrola.“

Namátková kontrola vyjadřuje, jakým způsobem jsou sestavovány plány kontrol, kdy jsou k subjektům vybraným ke kontrole na základě některých ukazatelů, jako jsou rizikové analýzy účetních výkazů, vyhledávací činnosti daňové správy, oznámení jiných státních orgánů, přiřazeny rovněž subjekty náhodným výběrem.

„Přepadová kontrola evokuje představu, jako by finanční úřad vpadl k subjektu a okamžitě začal s kontrolou. Kdo byl někdy finančním úřadem kontrolován, potvrdí, že takto to v praxi skutečně nechodí,“ konstatuje Jarešová. Provedení daňové kontroly je podle ní s dostatečným předstihem oznámeno dopisem, telefonicky či předvoláním.

Jdou hlavně po DPH

Co se daňových kontrol týče, tak loni provedly finanční úřady celkem 106 778 místních šetření, přičemž nejvíce (46 078) se jich týkalo ověření nároku na nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty.

Finanční úřad více doměřuje, ale ne velkým rybám

V roce 2008 ukončily finanční úřady 86 087 daňových kontrol a celkem doměřily 6,8 miliardy korun, což v porovnání s rokem 2007 znamená navýšení o téměř miliardu korun.

Specializované daňové kontroly, které jdou po velkých subjektech a firmách ekonomicky a personálně propletených do sítí, loni vybraly dodatečně 240 miliónů korun z celkové částky 6,821 miliardy korun státem inkasovaných od velkých daňových poplatníků a příjemců investičních pobídek.

S tím, co konkrétně zajímá finanční úřady a co u poplatníků odhalují, se můžete seznámit zde