Hlavní obsah

Vymahači dluhů mají žně

Právo, Jindřich Ginter

V Evropě představují pohledávky v průměru až 30 procent úhrnu aktiv, u českých podniků je to běžně daleko více. S krizí narůstá především druhotná platební neschopnost. Z dlužníků však lze obvykle většinu peněz vymoci, jednáte-li okamžitě.

Článek

Zatímco v roce 2005 realizoval například Exekutorský úřad Přerov, který patří u nás k nejaktivnějším, přes deset tisíc exekucí, tak letos to už bylo 32 tisíc. Exekuce však nejsou jedinou možností, jak může firma dostat z dlužníka své peníze. Dalším řešením je najmout si firmu, specializovanou na správu a vymáhání dluhů.

„Úspěšnost při mimosoudním vymáhání je 75%. Zbytek končí u soudu, kde se podaří vymoci další zhruba pětinu. Znamená to, že jen pět procent pohledávek je ve skutečnosti nedobytných,“ tvrdí Cyril Mores zel společnosti Creditreform.

Polovina zbankrotovaných nemá nic

Jde však o čas. Věřitel nesmí otálet. Je třeba vzít v úvahu, že více než polovina zbankrotovaných firem nemá už žádný majetek. Pokud věřitel jedná okamžitě a dostatečně důrazně, obvykle stihne své peníze dostat. V opačném případě zůstává až na konci seznamu věřitelů a většinou už na něj nezbude.

"Například velkoobchody a stavební firmy se snaží tlačit na dlužníky samy a obrátí se na specializované firmy až ve chvíli, kdy je nejhůř. V takovém případě úspěšnost vymožení pohledávky klesá na zhruba 30 procent, ale není výjimečná i totální neúspěšnost,“ dodal Mores.

Účetní nesmí čekat

V zásadě se doporučuje, aby ihned po uplynutí splatnosti byly zahájeny aktivní kroky. Účetní nebo obchodní zástupce obdrží seznam faktur po splatnosti a před zasláním první písemné upomínky své zákazníky osloví s dotazem, zda zakázka proběhla v pořádku a faktura bude v následujících dnech uhrazena. Jako následný automatický krok by mělo následovat písemné zaslání upomínek – nejpozději do dvou týdnů po splatnosti.

Předpokladem je, že věřitel má přehled o svých neuhrazených pohledávkách – jeho účetní program má také možnost generování upomínek nebo drobní podnikatelé mají dobrý přehled o vystavených fakturách a se svými dlužníky pravidelně komunikují.

Věřitelé, kteří spolupracují s externími inkasními agenturami, mají k dispozici další možnost: některé agentury nabízejí v rámci svých služeb upozorňovací razítko, že splatnost faktur je hlídána nebo že jsou pohledávky věřitele spravovány inkasní firmou, a tak je dlužník upozorněn na možné předání problematických pohledávek do cizí správy.

Dvě stovky vymahačů

V Česku působí kolem dvou set agentur a společností, které nabízejí správu, odkupy nebo vymáhání pohledávek. Ty nejvýznamnější jsou v Asociaci inkasních agentur. Většina stabilních agentur nabízí inkaso pohledávek za tuzemskými dlužníky výhradně na základě provize z vymožených částek.

Za kolik

Provize závisí na výši a stáří pohledávky. Obvyklé provize z vymožených částek se u tuzemských pohledávek ne starších půl roku pohybují kolem deseti procent. Cenové rozdíly jsou také mezi pohledávkami za firmami a za spotřebiteli.

Provizi může zaplatit dlužník

Nezřídka se stává, že se věřitelovu provizi podaří vymoci na dlužníkovi. „I když to zní neuvěřitelně, mohu ze zkušenosti říci, že jde o 10 až 15 procent případů, kdy jsme vymohli 110 procent dluhu,“ konstatuje Mores.

Anketa

Myslíte si, že u nás už lze legální cestou vymoci z dlužníků většinu peněz?
ANO
11,9 %
NE
88,1 %
Celkem hlasovalo 1118 čtenářů.

Typy dlužníků

Jedním z nejdůležitějších a při tom nejnáročnějších úkolů věřitele je identifikovat typ dlužníka a zvolit podle toho postup.

Spolupracující

Jde-li o bonitního dlužníka, který nemá s placením problém a má zájem na úhradě dluhu, je komunikace poměrně snadná, avšak nezapomínejte, že je nutné jasně stanovit termín úhrady jistiny. Nestačí ujištění zaplatím do 14 dnů.

Nebonitní dlužník většinou není schopen zaplatit dluh okamžitě, neboť má finanční problém. Většinou čeká na peníze od svých dlužníků a žádá o shovívavost ve formě odložení termínu platby nebo o vyrovnání ve formě splátek.

Nespolupracující

Daleko náročnější je nalezení vhodné komunikační strategie s dlužníky nespolupracujícími. Vymlouvá se na špatnou kvalitu dodávky, dále na nedoručené faktury či upomínky. Častým „problémem“ je také nepřítomnost účetní, majitele nebo jiné osoby, která jedině a bez výjimky rozhoduje o platbách.

Jednoznačně deklarujte oprávněnost své pohledávky, zašlete (doporučeně, e-mailem) vyžádané doklady, ale pouze jednou. Další výmluvy o chybějících dokumentech jsou pouze zdržovací taktika a většinou jsou signálem o neochotě k mimosoudnímu vyrovnání. Pracujte s námitkami dlužníka, pokuste se prolomit jeho odmítavé stanovisko, apelujte na výhodnost mimosoudního vyrovnání, soudní řešení přeci není v zájmu ani jedné strany.

Nejtěžší třída: zapírači

Je sice velmi obtížené přesvědčit jej racionálními argumenty, avšak naznačte mu veškeré možnosti, které dlužníkovi hrozí v případě dalších prodlev – nárůst nákladů za soud či exekuci, informace o platební morálce jiným dodavatelům. Zkuste pracovat s konkrétními příběhy. Nejpozději do 90 dnů po splatnosti by vaše pohledávky měly být ve správě externí agentury.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám