Tři události, které tento týden ovlivnily dění na finančních trzích

V úterý ráno byly známy konečné výsledky parlamentních voleb v Itálii. Třetí největší ekonomika eurozóny se ocitla v patové situaci poté, co ani jedna politická strana nezískala většinu křesel v horní komoře parlamentu. Pier Luigi Bersani a jeho středolevý tábor sice ovládl Sněmovnu reprezentantů, vládnout však nemůže, protože se mu nepodařilo získat většinu v Senátu.

Středolevý blok ve volbách do dolní komory těsně porazil Berlusconiho stranu. Díky prémii, kterou volební vítěz ze zákona nabude, získal většinu křesel, a to 340 z 630. K tomu, aby mohla politická strana v Itálii vládnout, potřebuje ovládnout obě dvě komory parlamentu, jinak není schopna prosadit zákony.

Ještě před volbami se politologové domnívali, že by Bersani mohl vytvořit alianci s bývalým premiérem Mariem Montim, aby nabyl většiny v Senátu. Pro Montiho se ale volby staly debaklem. Podpořilo ho méně než 10 procent voličů.

Politický propad bývalého premiéra je jasným projevem odporu občanů k reformním opatřením, která za své vlády zaváděl. Ty ale země se 120 procentním poměrem dluhu k HDP potřebuje jako sůl.

Italský akciový index na tyto události reagoval poklesem o více než čtyři procenta, italské 10leté dluhopisy se propadly o více než tři procenta, euro vůči dolaru ihned ztratilo 1,8 procenta a index evropských bank se propadl o 2,7 procenta. Na druhé straně profitovala aktiva označována jako bezpečné přístavy. Zlato si v úterý připsalo 2,2 procenta a japonský jen vůči USD posílil o 2,5 procenta.

Šéf americké centrální banky (Fed) Ben Bernanke byl aktivním řečníkem v Kongresu, když mluvil v úterý v Senátu a ve středu ve výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů. Přirozeně obhajoval svoji práci a program měnového uvolňování. Rovněž varoval americký Kongres před škrty ve státním rozpočtu, které by měly začít platit od 1. března 2013. Ty by způsobily zpomalení ekonomického růstu a ochromily by účinky měnové politiky Fedu.

Bernanke se nebojí vlivu kvantitativního uvolňování na inflaci, i když připustil, že může dojít ke krátkodobému výkyvu ve výši cenové hladiny. Při otázkách byl šéf Fedu vystaven tlaku hlavně ze strany republikánských senátorů. Těm se nelíbí současná monetární politika americké centrální banky. Bernanke se však v reakci na výtky nezapomněl pochválit, že je nejlepším předsedou centrální banky od Druhé světové války na základě své schopnosti krotit inflaci měřenou indikátorem CPI.

Po povzbudivých slovech Bena Bernankeho se propad finančních trhů, který následoval po italských volbách, na chvíli zastavil. Podpořila je hlavně skutečnost, že šéf Fedu je s uvolněnou měnovou politikou v USA spokojen a neplánuje v dohledné době zavřít kohoutky přílivu dolarů na finanční trhy. Fed nyní každý měsíc do ekonomiky uvolní 85 mld. dolarů tím, že nakupuje dluhopisy.

V pátek 1. března 2013 odbitím půlnocí vstoupily v platnost automatické škrty v americkém státním rozpočtu pro letošní rok ve výši 85 mld. dolarů (1,7 biliónu Kč).

Prezident Barack Obama by měl proto vydat první pokyny týkající se zavádění rozpočtových úspor. O 46 miliard by se měly například snížit zbrojní výdaje, o 10 miliard financování programů zdravotnického zabezpečení. Méně peněz bude i na kontrolu přistěhovalectví nebo na prověrky kvality potravin. Je velmi pravděpodobné, že občané tuto negativní změnu pocítí až za několik měsíců. Do té doby existuje stále možnost, že by američtí politici ještě dospěli ke vzájemné dohodě a tyto škrty zrušili.

Na aktuální situaci už ale reagoval Mezinárodní měnový fond (MMF), který se vyjádřil, že vstoupí-li vládní škrty v platnost, bude muset snížit výhled růstu HDP pro rok 2013 o 0,5 procenta.