Strach z konce tisknutí peněz v USA pokračuje, akciové trhy i tento týden ztrácely

Právě ty akciové trhy, které zaznamenaly letos nejdynamičtější růst, byly koncem minulého týdne a pak i v průběhu tohoto týdne výrazně zasaženy obavami, že Fed v nejbližší době sníží nebo dokonce úplně ukončí program kvantitativního uvolňování (QE). Ten byl spuštěn loni v září a s jeho pomocí pumpuje centrální banka peníze do ekonomiky USA, aby jí tak napomohla najít cestu k hospodářskému oživení a růstu. Jenomže velká část z těchto prostředků neskončila tam, kde měla.

Účelem programu QE bylo oživit trh podnikatelských a spotřebitelských úvěrů. Velká část dolarů ale místo toho směrovala jinam, a to do nákupu akcií, jejichž cena následně nelogicky vysoce vyskočila. Tím, že růst cen nyní úplně neodráží fundamenty, nastává na trzích nervozita.

Investoři vědí, že akciové tituly jsou nadhodnoceny, a dobře si proto uvědomují, že klesne-li nebo úplně vyschne přítok peněz z Fedu, nebude již motiv akcie dále nakupovat. Proto obavy o konec měnového programu vedou k poklesu akciových indexů. Nejširší americký akciový index S 500 minulý týden ztratil přes 2 procenta své hodnoty a tento týden zatím odepisuje 0,6 procenta.

Stejně zajímavý, ne-li zajímavější konec května zažili i japonští akcionáři. Japonský akciový index Nikkei 225, který se skládá z 225 akciových titulů japonských společností obchodovaných na tokijské burze, ztratil minulý týden přes 13 procent své hodnoty a tento týden si odepsal dalších 6,5 procenta. Ceny japonských akcií jsou rovněž jako ty americké uměle vyhnány nahoru expanzivní měnovou politikou japonské centrální banky (BoJ).

U japonského akciového trhu je ale důležité upozornit na jeho odlišný charakter ve srovnání například s již zmiňovaným americkým trhem. V USA výrazně převládají velcí institucionální investoři, zatímco v zemi vycházejícího slunce tvoří jenom kolem 65 procent trhu. Zbylou část ve výši 35 procent, co do objemu provedených obchodů, představují drobní individuální investoři. A právě ti stojí za současným výprodejem. Oficiální zpráva tamního ministerstva financí ukázala, že v týdnu, kdy japonský akciový index Nikkei 225 klesl o 13 procent, byli velcí investoři nákupčími, když hodnota nákupu akciových titulů z jejich strany dosáhla ve zmiňovaném týdnu 27,4 biliónů jenů (271 miliónů dolarů). To znamená, že na straně prodeje pak stáli menší soukromí investoři, převážně domácího původu.

Je akciový výprodej z řad domácích subjektů znakem toho, že nedůvěřují svým politikům a potenciálnímu úspěchu nové expanzivní měnové politiky, do níž se premiér Shinzo Abe pustil plnou parou? Co změnilo optimismus ve tvářích nadšených Japonců?

Země vycházejícího slunce se vrhla do obrovského měnového experimentu, který hraničí s kapacitou a některými makroekonomickými veličinami tamní ekonomiky. Je proto přirozené, že občané jsou ve svých investicích opatrní a v okamžiku, kdy přišla menší turbulence z USA v podobě potenciálního ukončení měnového programu, raději své pozice uzavřeli, akcie prodali a vybrali dosažené zisky. Vsadili na jistotu zisku, než by měli riskovat ztrátu.

Japonci se bojí, že kdyby americká centrální banka uzavřela kohoutky tiskárnám peněz, tak by se negativní nálada a s ní související i výprodej na americkém akciovém trhu tentokrát hlavně z řad velkých fondů přesunul i na japonské ostrovy. Proto si raději svoje zisky uzamkli a z trhu vystoupili.