Článek
Evropa
Ve čtvrtek proběhlo zasedání Evropské centrální banky (ECB). Ta ponechala úrokovou sazbu na nezměněné úrovni ve výši 0,75 procenta. Šéf ECB Mario Draghi na následné tiskové konferenci naznačil, že banka je nyní připravena podpořit pomocí měnové politiky slabý ekonomický růst eurozóny. Kromě snížení úrokových sazeb bude ECB uvažovat i o dalších nástrojích ke stimulaci hospodářství. Navzdory tomu, že eurozóna je již od minulého roku v recesi a její ekonomika zůstává nadále velmi slabá, Draghi stále věří v její oživení v druhé půlce letošního roku.
Šéf ECB se vyjádřil i k situaci na Kypru. Zásadně odmítl, že forma záchrany středomořského ostrova s podmínkou zdaňování vkladů nad 100 000 eur nastolila nový precedens pro řešení krizí v dalších zemích společné měnové unie. Dále investory ubezpečil o svém odhodlání udržet eurozónu pohromadě.
Bídnou hospodářskou situaci v eurozóně rovněž podtrhla špatná data ze sektoru služeb. Podle průzkumu provedeného mezi nákupními manažery zaměstnanými v odvětví služeb klesl v březnu objem zakázek v této sféře nejrychleji za posledního půl roku. Opětovnému nastartování podnikatelského prostředí brání i neustálá nejistota ohledně budoucnosti eura. Rozpaky z patové povolební situace v Itálii a záchranný program Kypru zhoršují vyhlídky stabilní budoucnosti měnové unie.
Eurozónu také trápí vysoká nezaměstnanost. Ta se i v únoru držela na rekordně vysokých úrovních, a to 12 procent. Navíc situace na trhu práce se postupně zhoršuje v celé Evropské unii, kde nezaměstnanost v únoru dosáhla 10,9 procenta. Nejnižší nezaměstnanost byla v únoru v Rakousku (4,8 procenta) a v Německu (5,4 procenta). Naopak nejvyšší byla v Řecku (26,4 procenta; údaj za prosinec) a ve Španělsku (26,3 procenta).
Kypr
Kypr by měl dostat první splátku přislíbené půjčky již v květnu. Na oplátku bude muset do roku 2018 zavést úsporná opatření, aby splnil evropská rozpočtová pravidla. Ozdravení veřejných financí přirozeně souvisí s bolestivými kroky pro občany, které čeká zmrazení penzí, zvýšení daní a jiných poplatků. Ty spolu s náklady na restrukturalizaci země mohou letos ostrovu vzít až 13 procent z HDP. Z poskytnutého úvěru pak ostrov zaplatí úrok ve výši 2,5 procenta a splácet ho má začít do deseti let.
Kyperský ministr financí Michalis Sarris po událostech, které se na ostrově odehrály, rezignoval a na jeho místo nastoupil Charris Georgiadis. Kroky ze strany bývalého ministra jsou pochopitelné, když před převzetím vládní funkce působil v čele právě zkrachovalé banky Laiki, jejíž klienti nyní mohou přijít až o 80 procent svých vkladů převyšujících částku 100 000 eur.
Velká Británie
Ve čtvrtek rovněž zasedala britská centrální banka (BoE). Ta ponechala svou měnovou politiku beze změny. To znamená, že úrokové sazby zůstaly na předchozí úrovni ve výši 0,50 procenta a objem nákupu dluhopisů zůstal rovněž nezměněn. BoE by ráda podpořila svoji ekonomiku, avšak má respekt před vysokou inflací. Index spotřebitelských cen (CPI), jeden z ukazatelů výše inflace, dosáhl v únoru 2,8 procenta, přičemž inflační cíl BoE je na úrovni dvou procent.
Odhady pro hospodářský růst (HDP) v prvním čtvrtletí tohoto roku hovoří dosud nejasně. Zatímco výrobní odvětví ztrácí, sektor služeb v Anglii roste, což tento týden podtrhl i průzkum mezi nákupními manažery ve Velké Británii provedený samostatně v sektoru výroby a služeb.
Japonsko
Japonská centrální banka (BoJ) ukončila ve čtvrtek dvoudenní měnové zasedání, kterému poprvé předsedal nový guvernér Hiroki Kuroda. Jak se od něj očekávalo, představil další kroky směřující ještě k masivnějšímu měnovému uvolňování, než země vycházejícího slunce dosud praktikovala. Kuroda si stejně jako premiér Šinzó Abe předsevzal definitivně ukončit boj s deflací, která trápí třetí největší ekonomiku světa téměř deset let a plánuje dosáhnout dvouprocentního inflačního cíle. BoJ zamýšlí docílit inflace tím, že zdvojnásobí objem nákupu vládních dluhopisů a dalších cenných papírů ve svém portfoliu. Proto začne nakupovat i vládní dluhopisy s delší splatností. Japonská centrální banka nakonec přistoupila na podobný měnový styl, jaký nyní prosazuje americká centrální banka (Fed).